Nezařazené
Pavla Kolářová
Cesta do Tramtárie a zpět I. aneb Jak jsem se nenaučila albánsky
Ježišmarjá, to je takovej ten stát jak sou ty teroristi s tím hadrem kolem hlavy, že jo? No tak hlavně aby tě neunesli! To byly první reakce, když jsem oznámila okolí, že pojedu do Albánie jako náhradník místo nemocné kamarádky...
Pavla Kolářová
Vzhůru dolů městem Plzeň...
Toto západočeské město má své podzemí, nadzemí, temná i světlá zákoutí, pochází odsud pár slavných rodáků jako Taťulda a Hurvínek, setkává se tu hned několik řek (vygooglete si sami), pijí zde Prazdroj, jo a taky může být místem..
Pavla Kolářová
Tak tu zas máme maturity aneb mongolsky snadno a rychle...
Už dva týdny se prokousávám maturitními písemkami z českého jazyka. U některých se zasměji, jinde zapláču, občas si rvu zoufalstvím vlasy (teda ne doslovně, to by mi na hlavě asi nic nezbylo). Když tápu, co tím chtěl autor říci..
Pavla Kolářová
Jdu po stopách...
Cíl mé špionážní mise je přísně tajný. Je vám snad jasné, že nesmím nic prozradit. Ani naznačovat nemůžu. Pracuji v naprostém utajení, vyzbrojena foťákem nejmenované značky a pestrobarevnou sportovní bundou. Nehodlám splynout s...
Pavla Kolářová
Seberte mu kyblíček a lopatku, když je takovej...
Kdyby to bylo až takhle jednoduché, nebudou kolem nás bitky, souboje, pranice a šarvátky o malá či velká pískoviště. Jenže takhle to bohužel nefunguje. Pískoviště nejde spravedlivě rozdělit. V každé hře musí být nějaký vítěz,...
Pavla Kolářová
Moje (ne)jizerská padesátka...
Dostala jsem medaili. Pamětní. Ale ne za zásluhy. Alespoň pokud mi paměť slouží, na běžkách jsem uběhla (možná) padesátku asi tak za celý svůj dosavadní život. Já, která se zadýchávám po dvou či třech kilometrech ploužení se...
Pavla Kolářová
Třistašedesátpět (ne)předsevzetí...
Hele, tak jo, jestli se chcete každý nový rok týrat nějakými předsevzetími, tak je to váš problém. Já to mám trochu jinak. Žádná předsevzetí mi nesmí vstoupit přes práh domu, jinak s nimi zatočím. Proč se sebemrskat za něco, co...
Pavla Kolářová
Nechtějte být dokonalí...
Včera ráno jsem pozdravila našeho souseda: "Dobrý večer". Byla ještě tma, tak to se snadno splete, že jo. Co byste chtěli, když jde člověk naposledy v tomto kalendářním roce do práce s vidinou, že ho čeká aspoň pár dní volna, ale
Pavla Kolářová
O černým andělovi, co mluvil sprostě, a Mikuláši s tetováním
Páni, to byla letos nadílka! Bolí mě celé tělo a výdělek nestál za mnoho, pravil umouněný čert. Ty, Mikuláši, nezbyly ti v košíku nějaké dobroty? Mám hlad jako vlk. Ty bys pořád jen jedl, namítl Mikuláš. Zde máš sušenky, poděl se
Pavla Kolářová
Na chvíli se zastavit...
Co znamenají v životě člověka dvě čárky? Záleží na okolnostech. Může jít o radostné očekávání zrození nového života nebo naopak předzvěst věcí nepříjemných: jak jsem na tom? Pozitivní nebo negativní? Co bude dál? Je to spolehlivý?
Pavla Kolářová
Nikdo nemá právo mne nutit...
Když jsem byla malá, nechtělo se mi každý den čistit zuby - fuj taková otrava! Taky mne fakt nebavily domácí úkoly, zejména z psaní. K čemu je dobrý psát do nekonečna písmenka M, L, máma mele maso a podobný kra... (hlouposti)?
Pavla Kolářová
Když to nejde horem, musí to jít spodem...
Vážený pane ZODPOVĚDNÝ, předem mého dopisu určeného do Vašich rukou bych Vám ráda sdělila pár jadrných výrazů. Leč slušné vychování mi brání užívat hrubá slova. Táži se Vás, jakto že máme v pražské MHD takový bo..., pardon...
Pavla Kolářová
Tak trochu jiný seriál...
K podzimu patří sklizeň, začátek školního roku, proměnlivá nálada i počasí, poprázdninová únava, stres a místy depka. Také se vždy tradičně roztrhne pytel s novými televizními seriály, ani nestačím pochytit jejich názvy, natož...
Pavla Kolářová
Chtěla bych mít tělo jako modelka...
Podívejte na ty modelky, jaké mají půvabné p...ky (Sorry, ale tenhle výraz nemohu použít v perexu a napsat ́hýžďové svaly ́ by bylo z hlediska rýmu poněkud kostrbaté. Pokud vás trocha poezie nezabije, čtěte dál...
Pavla Kolářová
Každý by měl vyfasovat svoje vlastní bubliny...
"Plastový brčka a uchošťoury zakázali, že prej to ničí planetu a místo toho vyráběj tohle", konstatoval muž středního věku, který jednou rukou ledabyle visel na tramvajové tyči a ve druhé držel jakousi plastovou hračku, která...
Pavla Kolářová
Tati, pojď se zhoupnout...
"A co když nás vyvedou, že tu provádíme lumpárny?", strachuje se táta. "Tak spolu přelezem přes plot a utečem", mrknu na něj spiklenecky. To by byla paráda, ještě nikdy v životě jsem s tátou neprováděla žádné vylomeniny. Tedy...
Pavla Kolářová
Poctivý šlapky a dobíječi...
Když vyrazí do běžného terénu, rozdíl téměř nepoznáte, snad jen že šlapky jsou mnohem lehčí a dobíječi mají pár kilo navíc. A přestože to ti druzí mají v různých situacích snadnější, i oni občas při vrcholném výkonu hekají a ...
Pavla Kolářová
Každého někdy pokálí pták... aneb Drobné životní etudy
Hermína je dejme tomu ve věku, kdy by už konečně měla přestat hledat moudro v nekonečných televizních seriálech nebo na dně sklenky od vína při tlachání o životě s kamarádkami. Jenže, komu není rady, tomu není pomoci. Začalo jí...
Pavla Kolářová
Nemám, nechci, děkuji...
Člověk aby se pomalu bál vstoupit do supermarketu (pro nás dříve narozené: do samoobsluhy), aby nemusel čelit útokům ze strany personálu, který na vás vybafne zpoza rohu, zrovna když se snažíte nepozorovaně uniknout uličkou...
Pavla Kolářová
Brno s velkým B očima tůristky z Práglu...
Myslím, že jsem celkem zcestovalá (po vlastech českých), ale až do včerejška jsem nikdy nebyla v Brně, když nepočítám vlakové nádraží jako přestupní stanici do jiné destinace. Tak tedy zde je report tůristky z Práglu poprvé v...
předchozí | následující |
Počet článků 333 | Celková karma 0.00 | Průměrná čtenost 846 |
Píšu, tedy jsem. Díky, že to občas někdo čtete. Neberu se příliš vážně, jen tak plkám, vymýšlím si, hraju si se slovy, protože je to pro mne tak trochu droga a tak trochu psychoterapie.