Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

S námi se taky nikdo nemazal

 „Nemůžu za to, že ti upadla hlava do rohlíků, když jsi dostal pohlavek“, odbyla matka nevrle své neodbytné dítko. Chlapec měl v očích výraz trpitele, na tvářích slzy a z nosu mu tekla dlouhá nudle. Matce pro změnu tekly nervy…

„Dala mi facku a já jsem se bouchnul tady o tu krabici“, dělil se malý školák o své soužení s náhodnými kolemjdoucími. „Au, tady mám bolístku“, informoval své okolí žalostně, a aby dodal svým slovům váhu, ukazoval na asi dvoumilimetrovou odřeninku na své tváři. Na padání hlav tedy naštěstí nedošlo, jak prve uvedla matka v afektu, takže milovníky naturalistických scén zklamu. Zkrátka, i milující matky občas neví, co praví.

 

Svědkové tohoto malého všedního dramatu se zastavovali, buď aby projevili soustrast vystresované matce, případně nešťastnému a zbědovanému dítěti a nebo prostě proto, že klučík stál přesně uprostřed uličky mezi rohlíky a vánočkami a úspěšně brzdil plynulost provozu. Někteří nakupující zvědavě přihlíželi s očekáváním, jestli ta obří nudle u nosu skončí v pečivu nebo jestli matka duchapřítomně vytasí kapesník a zabrání další tragédii.

 

„Říkala jsem ti nejmíň stokrát, že tady nemáš pobíhat mezi regály a všechno osahávat těma upatlanejma rukama! Ale ty mě vůbec neposloucháš! Podívej se na Kačenku, jak je hodná“, pokračovala rozpálená matka. Nemá to lehké, úplně ji chápu. „Když mě už to tady nebaví“, odseknul vztekle neposedný synek a vrhnul nevraživý pohled na svou mladší sestru, která mu byla předhazována za vzor. Taky to nemá lehké.

 

Nakupování s malýma dětma je někdy horor. Kdo z nás to nezažil? Vybavila se mi podobná historka z vlastního dětství. Na cestě ze školky jsme se většinou museli stavit ve Včele, jediném obchodě se smíšeným zbožím široko daleko od našeho bydliště, protože samoobsluhy byly v té době ještě raritou. Jako vždy tam byla fronta nejméně na půl hodiny, což je pochopitelně pro tříleté a pětileté dítě celá věčnost. Když jsme hrály se ségrou na babu, vykoledovaly jsme si samozřejmě pár pohlavků.

 

„Tady budeš stát a ani se nehneš!“, přikázala mi naštvaně máma. Starší sestra musela za trest držet těžký košík s bramborama. Ta se má, záviděla jsem jí tiše, nemusí stát tady v koutě u tý hučící plechový skříně. Proč tomu říkají chlaďák, když to hřeje? A k čemu je tadyta mřížka? Nenapadlo mne nic lepšího, než strčit do jednoho z otvorů prst.

 

Další podrobnosti znám z vyprávění svých nejbližších. Kdykoliv jsme později šli kolem míst, kde kdysi bývala ta Včela, byla mi připomenuta ona otřepaná historka, jak jsem nemohla vytáhnout prst z tý zatracený mřížky. Záchranné akce se prý muselo účastnit hned několik lidí. Bylo to trochu jako v té pohádce o veliké řepě: táhli, táhli a nemohli vytáhnout… zavolali k ruce prodavačku, která z budky (mobily taky ještě nebyly) volala jakémusi údržbáři, jak se rozebírá to pitomý chladicí zařízení. Dokonce se řešilo, že se TO bude muset uříznout.

 

Když navíc v jednom vypjatém okamžiku moje vlastní matka prohlásila: „Tak už nezdržuj, buď tady tu ruku necháš, nebo půjdem bez tebe!“, zřejmě mi došlo, že tady jde o krk, respektive o můj prst, a zmobilizovalo to ve mně neuvěřitelně silný pud sebezáchovy. I milující matky občas neví, co praví.

 

Podle toho, že mám dosud všech deset pohromadě (tedy prstů samozřejmě), soudím, že to tenkrát dopadlo dobře. I tenhle chlapeček si zřejmě z rohlíkové příhody neponese do života šrám na duši, určitě ne větší než ta nepatrná odřenina na tváři. Účastně jsem mu nabídla papírový kapesník a poprosila ho, jestli by neuhnul stranou, protože si potřebuju nabrat pečivo.

 

Když jsme se pak setkali u pokladen, zdá se, že chtěl své veletrápení a pokoření před malou sestrou ještě dodatečně využít k vlastnímu prospěchu. Škemral u maminky, že nezbytně nutně musí dostat jako odškodné nějakou sladkůstku, protože se přece kvůli ní předtím bouchnul. Pro jistotu začal znovu natahovat.

 

Matka nehnula ani brvou, nenechala se citově vydírat a schválně řekla nahlas:

 

„Milej zlatej, proč myslíš, že se za zlobení dostávají odměny? Takhle to v životě nechodí. Dobrůtku ode mne dostaneš, až přijdeš na to, proč jsem ti ten pohlavek dala, a naučíš se chovat slušně“.

 

Chlapeček překvapeně zamžikal očkama, ale zřejmě pochopil, že to bylo definitivně poslední slovo. Utřel si další nudli do rukávu a nahodil alespoň lítostivý výraz: „Hm, tak jsem to aspoň zkusil“.

 

Ta maminka má u mne sto bodů za sympatie a za důslednou výchovu. Má recht. S námi se taky nikdo nemazal.

 

 

 

 

 

Autor: Pavla Kolářová | čtvrtek 17.11.2016 10:26 | karma článku: 26,25 | přečteno: 809x
  • Další články autora

Pavla Kolářová

Lupénková pilka v rukou rozvášněných žen aneb Jak to vidí umělá inteligence

Člověk se nestále učí, neb je to tvor rozumný a příroda ho obdařila inteligencí. Prý... No, dejme tomu, že ano. Jenomže je to také tvor líný a co může, to si usnadní. Vezměte si takový pazourek, zápalky, kolo, splachovací záchod...

22.2.2024 v 15:47 | Karma: 12,23 | Přečteno: 238x | Diskuse| Ostatní

Pavla Kolářová

Dobrej ročník...

Tak teda zase jsme o rok starší. Nepotrpím si na patetická slova, ani tu nechci bilancovat, jen trochu zalistuji ve svých vzpomínkách. Asi začnu s alkoholem. Totiž ne s jeho konzumací, ale dám k dobru pár poznatků, které jsem...

7.1.2024 v 10:32 | Karma: 17,07 | Přečteno: 302x | Diskuse| Ostatní

Pavla Kolářová

Když nechcete zapadnout...

Tak nám už více než dva dny chumelí... Pár centimetrů sněhu? Řeknete si, to je toho. Ti z města jsou ňáký zpovykaní. U nás jsme na něco takového dávno zvyklí... No i když v posledních letech je toho bílého nadělení čím dál tím...

3.12.2023 v 15:08 | Karma: 15,23 | Přečteno: 321x | Diskuse| Ostatní

Pavla Kolářová

Nemáme koule, zeptejte se příští týden...

V obchodech pomalu a jistě začíná každoroční předvánoční šílenství a mě se zmocňuje každoroční panika. Pokud nemusím, tak v následujících týdnech do žádných větších obchodních center nepáchnu. Zvažuji několik únikových variant,...

12.11.2023 v 11:19 | Karma: 30,80 | Přečteno: 3571x | Diskuse| Ostatní

Pavla Kolářová

Konečně je hnusně...

Víte co? Od tý doby, co tu máme to globální oteplování či co, je počasí celý poblázněný a kdo se v tom má vyznat, jaké je vlastně roční období. V zimě je teplo. Na jaře mrzne. V létě je extrémní sucho nebo prší a prší. No a...

4.11.2023 v 15:04 | Karma: 18,29 | Přečteno: 359x | Diskuse| Ostatní

Pavla Kolářová

Možná...

Možná se bojím toho, že mám strach... A tenhle pocit mne všude doprovází... Varování: ano, je to poezie, taková trochu pesimistická...Ale taky do určité míry motivační...

22.8.2023 v 20:03 | Karma: 11,19 | Přečteno: 209x | Diskuse| Ostatní

Pavla Kolářová

Jak jsem začala pít pivo, zapálila se mi lýtka a málem ze mne byla celebrita...

Cestování nás obohacuje o nové zážitky a životní zkušenosti. Pokud nepotřebujete pětihvězdičkový hotel, vyhřívaný bazén a karaoke párty, stačí málo: vyberte si směr a cíl, dopravní prostředek, kde složíte hlavu, kde se najíte a...

5.8.2023 v 12:01 | Karma: 17,20 | Přečteno: 467x | Diskuse| Ostatní

Pavla Kolářová

Proč bychom se nepotili...aneb Jak nejlépe přežít vedra...

Jak jsem naznačovala v předchozím článku, původně jsem se chystala úplně jinam, totiž do cizokrajných končin na jihu. A kam myslíte, že jsem jela místo toho? No zase na jih... ale do míst mně více či méně známých. Pořád je co...

18.7.2023 v 20:56 | Karma: 18,59 | Přečteno: 313x | Diskuse| Ostatní

Pavla Kolářová

Sedm věcí, které musím stihnout, než mi bude 60...

Jak by měl člověk strávit svůj narozeninový den? Být s těmi, které mám ráda? Bujarou oslavou? Bilancováním, co život dal a vzal? Dělat něco ztřeštěného? Učinit zásadní životní rozhodnutí? Víte co, tohle nejde úplně naplánovat,...

8.7.2023 v 10:20 | Karma: 17,61 | Přečteno: 473x | Diskuse| Ostatní

Pavla Kolářová

Reportáž psaná na potítku...

Nezačalo to vůbec dobře... Totiž rozbila jsem hodiny. Ne snad, že bych byla pověrčivá, ale co když to přináší smůlu? Ale hlavně také čím budeme měřit čas? Dobrá, zakoupím nějaké v asijském krámku a budou doufat, že vydrží...

21.5.2023 v 7:36 | Karma: 19,59 | Přečteno: 402x | Diskuse| Ostatní

Pavla Kolářová

Sedící býk se za mlada jmenoval Skákající jezevec aneb Hlavně o tom moc nepřemýšlejte...

Fantazie zkrátka nezná hranic.To aspoň tvrdí poslední věta Textu 1 z letošního didaktického testu z češtiny. Zde bych autorům určitě dala za pravdu. Ale to je asi tak jediný bod, ve kterém se naše názory nerozchází. Jinak bych...

4.5.2023 v 8:36 | Karma: 17,18 | Přečteno: 271x | Diskuse| Ostatní

Pavla Kolářová

Tak trochu v rejži...

Jak to máte s orientací v terénu? S pamětí? Technickou gramotností? A tak podobně. No já se jen ptám, jestli jste na tom podobně blbě jako já. Pokud ano, stejně mě to neuklidnilo, protože já jsem momentálně tak trochu v rejži...

2.5.2023 v 20:10 | Karma: 16,10 | Přečteno: 387x | Diskuse| Ostatní

Pavla Kolářová

Vesmírné zvláštnosti..., PF 2023

Hlášení základně: po dobu mého letu vesmírem v tomto kalendářním roce se stalo spoustu zásadních věcí. Zde předkládám k nahlédnutí fotodokumentaci planety Země a některé dílčí zprávy z palubního deníku. Vracím se zpět ze své mise.

26.12.2022 v 7:46 | Karma: 12,53 | Přečteno: 185x | Diskuse| Ostatní

Pavla Kolářová

Všichni budou flexit, co všechno dostali pod stromeček...

To jsem tahle včera jela úplně narvaným autobusem, do kterého navíc přistoupila početná skupinka střítků tak kolem deseti jedenácti let. Proč skřítků? No protože měli na hlavě takové ty červené čepičky s bílou bambulkou, prostě...

23.12.2022 v 9:37 | Karma: 22,97 | Přečteno: 477x | Diskuse| Ostatní

Pavla Kolářová

Jsem tak trochu na hlavu...

V poslední době se nám tady rozmohl takový fenomén. Několik zdejších blogerů tu občas, kromě jiných článků, píše i verše a blogerky, které by v sobě také určitě našly nějaké ty básnické vlohy, se k tomu pořád ne a ne rozhoupat...

18.11.2022 v 5:42 | Karma: 13,29 | Přečteno: 244x | Diskuse| Ostatní

Pavla Kolářová

Už máte pořešený Vánoce?

"Letošní Ježíšek bude asi opravdu chudej, jako ten skutečnej tenkrát ve chlívě v Betlémě", sdělila ustaraně Karolína Markétě u jejich pravidelnýho kafe ve čtvrtek po práci. "Nějak se nemůžeme dopočítat peněz za plyn, potraviny,...

1.11.2022 v 8:15 | Karma: 24,38 | Přečteno: 563x | Diskuse| Ostatní

Pavla Kolářová

Cíl mise je jasný: prozkoumat a zdokumentovat...

Tak vážení, všechno je úplně jinak. Ano, už jste na těchto stránkách leccos zaslechli o jakémsi výjezdním zasedání zdejších pisálků a fotografů v nejmenované moravské metropoli. Jak jinak, tady se vše vykecá. Musím to ale uvést...

25.10.2022 v 23:08 | Karma: 13,94 | Přečteno: 269x | Diskuse| Ostatní

Pavla Kolářová

Ranhojič zlomených srdcí

"Tak jak ses měla na tý svý exotický dovolený?" vyzvídá kamarádka. "Ále, bylo tam příliš mnoho Sněhurek a málo trpaslíků, totiž vlastně princů", shrnula Romana vágně svůj prázdninový pobyt, od kterého si možná slibovala trochu...

18.8.2022 v 15:33 | Karma: 18,13 | Přečteno: 540x | Diskuse| Ostatní

Pavla Kolářová

Když praží slunce či leje jak z konve aneb Proč jezdit na kole...

Kolik potu musíte vyplavit z těla, kolik promočených triček vyždímat, kolikrát nahodit spadlý řetěz, zalepit píchlou duši, pofoukat modřiny a rozbitá kolena, než pochopíte, že tohle přesně dává nějaký smysl? Pokud vám to však...

1.8.2022 v 19:21 | Karma: 15,96 | Přečteno: 318x | Diskuse| Ostatní

Pavla Kolářová

Cesta do Tramtárie II. aneb Jak jsem nepotkala Vinnetoua a nakonec mne neunesli...

Kdo z vás nikdy neviděl proslulé filmy s ušlechtilým náčelníkem Apačů a jeho věrným bílým bratrem, který se ohání pěstmi v boji za spravedlnost? Nevím jak vy, ale já jsem s nimi vyrůstala. Tolikrát jsem chtěla prožít aspoň...

21.7.2022 v 20:11 | Karma: 19,09 | Přečteno: 353x | Diskuse| Ostatní
  • Počet článků 333
  • Celková karma 12,23
  • Průměrná čtenost 873x
Píšu, tedy jsem. Díky, že to občas někdo čtete. Neberu se příliš vážně, jen tak plkám, vymýšlím si, hraju si se slovy, protože je to pro mne tak trochu droga a tak trochu psychoterapie.