Končí doba pytlíková?

3. 02. 2017 8:12:23
Vždy záleží na úhlu pohledu a na vzdálenosti ze které se na věc díváme. Tak to není žádná moudrá vele pravda, kterou jsem právě objevila, jenom potřebuju nějaký šikovný oslí můstek jak přemostit dvě tak zdánlivě nesouvisející...

... věci jako jsou plastové pytlíky v supermarketu a geopolitická situace ve světě. Taky jsem mohla tenhle blog nazvat "Blíží se už konečně doba poznání?" Ale to víte, pytlíky v headlinu táhnou mnohem více než slůvko "poznání" a taky jsem nechtěla čtenáře, kteří prohlašují, že politické blogy zásadně nečtou, odradit hned v prvním odstavci.

Ty, kteří si právě v tuto chvíli říkají: "probůh, tak vono to bude o politice", prosím o ještě trochu strpení, protože "vo tom" to fakt až tak moc nebude, slibuju. Píšu většinou o věcech, které mi jen tak cvrnknou do nosu, takže tohle nebude výjimka.

Včera jsme se školou absolvovali takzvaný "Den poznání" - nižší ročníky na Pedagogické fakultě a ty vyšší na Přírodovědecké. Člověk si trochu skepticky řekne, no nazdar, to budou nějaké suchopárné akademické plky, no ještě že nám zítra začínají desetidenní prázdniny. Abych přežila bez úhony dlouhý den, koupila jsem si cestou "Coffee to go" a denní tisk.

V "nejčtenějších novinách v Praze" se dozvídám, že: "Gratis budou jen pytlíky na pečivo". No nazdar, říkám si ten den už podruhé, to je tedy nadělení, a hned listuju na stranu pět, abych se dozvěděla další podrobnosti o té katastrofické zvěsti, která zřejmě hýbe celou metropolí. No snad to nebude tak horké, jedná se pouze o to, že igelitky už nebudou zdarma (to už, tuším, stejně nějakou dobu nejsou), abychom vyhověli jakémusi nařízení EU o recyklaci plastových odpadů.

S tím problém nemám, kvůli tomu se můj svět nezhroutí. Několik posledních let u sebe nosím plátěnou tašku na běžné nákupy (jako kdysi nosívaly naše maminky před třiceti lety), a když náhodou zapomenu, koupím si u pokladny igelitku za pár kaček, a co jako? A kvůli EU to rozhodně nedělám, jen mám prostě pocit, že je kolem mne zbytečně přeigelitkováno.

Takže s klidným vědomím, že nové "igelitkové nařízení" bez problému zvládnu (jako by se už stalo), vstupuji do Velké geografické posluchárny na PřFUK na přednášku: "Současná geopolitická situace ve světě... aneb Co se kde chumelí?". Přednášející je cca o deset let mladší než já a po chvíli mi dochází, že "akademické plky" se konat nebudou. Hovoří se o syrové realitě dění kolem nás - a já tady vedu pošetilý úvahy o nějakých pitomých pytlících!

Tohle musí pochopit i obyčejná ženská, jako jsem já, natož banda pubertálních středoškoláků, že věci, které se dějí "tam někde hrozně moc daleko" a my je známe jen ze sdělovacích prostředků (a už nám každá zmínka o nich taky pěkně leze krkem), se nás zatraceně týkají.

Přednášející nám věcně a srozumitelně vypráví o tom, jaké věci se dějí a proč se nejspíš dějí. O tom jak je my v naší "civilizované části světa" s klidem v teple obýváku sledujeme téměř v přímém přenosu. A některé ty otřesné události už s námi ani nehnou, protože jsme si "tak nějak zvykli". Dlouhodobě trvající konflikty nás už vlastně ani nebaví. V okamžiku kdy zmizí z prvních stránek novin, jako by nebyly. Co se s tím koneckonců dá dělat? Některé války, které se už táhnou desítky a desítky let, vlastně snad ani řešení nemají, tak nač je řešit?

Proč to tady vůbec vykládám? Proč tady zevrubně nekomentuju a neanalyzuju nějaké konkrétní "horké téma"? To přenechám těm, kdo tomu skutečně rozumí a nemlátí jenom prázdnou slámu. Pár poznatků mi "Den poznání" určitě přinesl: není od věci, dívat se občas na současné dění v širších souvislostech, zjistit si o nich třeba něco víc, než jen to, co se vešlo do pětiřádkového článku na netu. To co nám v našem "mikrosvětě" připadá jako nebetyčný problém, je v měřítku toho velkého "makrosvěta" dost často obyčejná malichernost.

Nechceme moc slyšet, že se v porovnání s někým jiným "tam někde hrozně moc daleko" máme relativně dobře a komfortně. Nechceme si připustit, že náš zapětminuthotový světonázor utvořený na základě toho, že Pepa přece v hospodě tuhle povídal..., může být zcela pomýlený. Jeden příklad za všechny, opět cituji přednášejícího: "Libanon, země o rozloze menší než Středočeský kraj, která má svých problémů nad hlavu, přijala bez zbytečných řečí už téměř dva milióny uprchlíků...". Neanalyzuju, nekomentuju, udělejte si svůj názor sami.

Vždycky záleží na úhlu pohledu a na vzdálenosti ze které se na věc díváme. Nebudu se trápit hloupými igelitovými pytlíky, v některých částech světa nemají ani samoobsluhy. Nebudu přebírat tam a zpátky a kolem dokola, co Ten či Onen řekl o Tom a Tamtom, to chod zeměkoule zcela jistě nezastaví. Nebudu řešit ptákoviny. Tedy jen do příště, než mi zase média laskavě předhodí, co mám pro tentokrát řešit...

Autor: Pavla Kolářová | pátek 3.2.2017 8:12 | karma článku: 19.23 | přečteno: 777x

Další články blogera

Pavla Kolářová

Lupénková pilka v rukou rozvášněných žen aneb Jak to vidí umělá inteligence

Člověk se nestále učí, neb je to tvor rozumný a příroda ho obdařila inteligencí. Prý... No, dejme tomu, že ano. Jenomže je to také tvor líný a co může, to si usnadní. Vezměte si takový pazourek, zápalky, kolo, splachovací záchod...

22.2.2024 v 15:47 | Karma článku: 11.86 | Přečteno: 222 | Diskuse

Pavla Kolářová

Dobrej ročník...

Tak teda zase jsme o rok starší. Nepotrpím si na patetická slova, ani tu nechci bilancovat, jen trochu zalistuji ve svých vzpomínkách. Asi začnu s alkoholem. Totiž ne s jeho konzumací, ale dám k dobru pár poznatků, které jsem...

7.1.2024 v 10:32 | Karma článku: 16.81 | Přečteno: 296 | Diskuse

Pavla Kolářová

Když nechcete zapadnout...

Tak nám už více než dva dny chumelí... Pár centimetrů sněhu? Řeknete si, to je toho. Ti z města jsou ňáký zpovykaní. U nás jsme na něco takového dávno zvyklí... No i když v posledních letech je toho bílého nadělení čím dál tím...

3.12.2023 v 15:08 | Karma článku: 14.93 | Přečteno: 317 | Diskuse

Pavla Kolářová

Nemáme koule, zeptejte se příští týden...

V obchodech pomalu a jistě začíná každoroční předvánoční šílenství a mě se zmocňuje každoroční panika. Pokud nemusím, tak v následujících týdnech do žádných větších obchodních center nepáchnu. Zvažuji několik únikových variant,...

12.11.2023 v 11:19 | Karma článku: 30.80 | Přečteno: 3571 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 29.06 | Přečteno: 560 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 51 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.41 | Přečteno: 300 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.79 | Přečteno: 526 | Diskuse
Počet článků 333 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 846

Píšu, tedy jsem. Díky, že to občas někdo čtete. Neberu se příliš vážně, jen tak plkám, vymýšlím si, hraju si se slovy, protože je to pro mne tak trochu droga a tak trochu psychoterapie.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...