Neznámý autor na zdi jednoho zaplivaného podchodu na pražském sídlišti: "Jaro už je zase tady, prudká vášeň ve mně hárá, ukážeš mi svoje vnady, chtěl bych být s Tebou... Tvůj Jára". Věřte, nevěřte, ale za měsíc tu máme JARO!
Tak se přestaňme mračit jeden na druhého a můžeme se začít těšit na světlé zítřky (delší dny a kratší noci) a první slunečné dny. Jelikož jsem se musela v posledních dnech prokousat mnoha sbírkami českých básníků 1. poloviny 20. století, tak si říkám, že se podělím o čerstvé zážitky, neboť trocha poezie nikoho nezabije. Doufejme, že to přežijí i slabší nátury. Tak tedy, zde je pár milých veršíků:
POKORA
Stanu se menším a ještě menším,
až budu nejmenším na celém světě.
Po ránu, na louce, v létě
po kvítku vztáhnu se nejmenším,
Zašeptám, až se obejmu s ním?
"Chlapečku bosý,
nebe dlaň o tebe opřelo si
kapičkou rosy,
aby nespadlo." (Jiří Wolker)
Nemůžu si pomoct, ale vždycky mi automaticky naskočí film "Škola základ života" a úporně se snažící šplhoun Mazánek, jehož interpretace je tedy poněkud svérázná: "Básník ve formě trpaslíka běhá po louce s chlapečkem bez botiček..." Před mnoha lety češtinářka vyvolala na výklad téhle básně bohužel zrovna mě a skončilo to pubertálním záchvatem smíchu celé třídy.
-----------
Něco z každodenní reality:
V ELEKTRICE
Denně a denně v šíleném chvatu
chapadla vozu nás mají v své moci.
Jak s nákladem živých automatů
a jimi puzen se řítí
za ranními rozkazy denního živobytí... ( Jindřich Hořejší)
Přesný! A to teprve kdyby básník jezdil dnešním MHD!
----------
Pokud máte raději symbolismus, tak tahle báseň určitě vybudí vaši fantazii:
LETARGIE DOZRÁNÍ
...Vše ztichlo. Jen ospalé vany se dmou
v tom nejsladším spaní.
A paprsky výskají, vlny se třesou
pod slídovou strání... (Antonín Sova)
Co tím chtěl, ksakru, básník říct? Teprve po přečtení asi tak deseti dalších básní, ve kterých se opakovalo slovo "vany", mi došlo, že básník netrpěl úzkostnou snahou dbát o osobní hygienu, ale trápilo ho něco docela jiného. Heuréka, odtud vítr vane!
---------
V případě že máte problém s nespavostí, tak tahle je přesně pro Vás:
PŘED USNUTÍM
Umíš hrom Čímpak vítr hvízdá
Kdy budou zralá hnízda
Kam vrána na noc děti dává
To na nebi lulají když poprchává ( František Halas)
---------
Nebo že by něco lehce erotického?
POČITADLO
Tvůj prs
je jako jablko z Austrálie.
Tvé prsy
jsou jako dvě jablka z Austrálie.
Jak mám rád toto počitadlo lásky! (Jaroslav Seifert)
To musí bejt ženská!
---------
Člověk se nemusí nořit do sbírek poezie. Lyrično a poetično je všude kolem nás, stačí se jen dívat. Třeba na zboží vystavené před vietnamským krámkem se zeleninou: "jabka rajska 39,90" nebo "řekvičky čeství" - čert ví, jestli ty povadlé ředkvičky jsou opravdu "čeství", ale ta rajčátka jedna báseň jenom za 40 Kč, to zní skoro jako rajská hudba!
A když si takhle poeticky naladěni, po té co jste se prodrali půlhodinovou dopravní zácpou, přečtete na zdi čerstvý nápis (rozhodně čerstvější než ty ředkvičky): "Your boobs are ***", cítíte, že ve vzduchu už je opravdu, zcela určitě a nezadržitelně JARO...
---------
P.S.: Marně přemýšlím, k čemu je v administraci funkce "Náhled článku", když jeho výsledná verze vypadá po zveřejnění úplně jinak. Prostě si domyslete na několika místech dvojité mezery místo takto nesmyslně jednolitého textu. To se můžu umezerovat a uaktualizovat a stejně je to na nic...
