Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Proč muži neslaví svůj mezinárodní den?

8. 03. 2017 16:17:29
Představte si takovou podnikovou oslavu MDM, asi třicet let zpátky. Oslavenci - muži, nachystají nezbytné občerstvení: chlebíčky, zákusky, domácí tlačenku atd. Gratulantky - ženy, si vezmou na starost hodnotnou kulturní zábavu,...

... například recitaci oslavných básní, sborový zpěv, hříšný tanec... a samozřejmě nesmí chybět nějaký ten pugét pro pány (klidně by stačila šiška salámu), případně dárkové poukázky do vybraných obchodních domů, přípitek a hromadné veselí může začít.

Přenesme se zpátky do současnosti a zamysleme se nad tím, že to muži v dnešní době nemají ale fakt vůbec lehké. Na všech možných frontách čelí den co den diskriminaci. Začnu hned tím, že jsou v kalendáři hanebně opomíjeni a při tom i oni mají své dny. Tedy myslím tím mezinárodně uznávaný Den otců (19.3.) a Den mužů, který připadá na 19. listopadu a prý (to jsem si vygooglila) se už slaví asi v 60 zemích světa, včetně Tobaga a Trinidadu. Ale kdo o tom u nás v Česku ví? Na rozdíl od 8.3., kdy je ve všech kalendářích předtištěno "MDŽ", pod jmény Josef a Alžběta, kteří mají svátek právě 19. března a 19. listopadu, není ani droboulinká zmínečka o nějakým mezinárodním dni určeným chlapům.

Nebo další příklad nerovného postavení mužů a žen v našich končinách: pouštějí vás snad někdy ženské (tedy pokud nejste osmdesátiletí stařečkové o holi) v hromadné dopravě sednout? Podrží vám dveře? Pomohou do kabátu? Odsunou galantně židli, když si chcete sednout? Pak se ženy nemohou divit, že někteří z vás to taky občas nedělají. Oko za oko... tak to prostě chodí.

Můžu pokračovat ve výčtu nespravedlností: když se máte zúčastnit nějaké slavnostní události, musíte narvat své tělo (bez ohledu na konfečkní velikost) do upnutého černého saka či fraku a málem se vlastnoručně uškrtit kravatou či motýlkem. Celý večer se pak v té funebrácké "nádheře" dusíte a potíte jak tučňáci na Sahaře, zatímco žena si může vedle vás klidně povlávat ve vzdušných pestrobarevných šatech, které milosrdně zakryjí (pokud má jejich nositelka vkus a šarm) případné nedokonalosti její postavy. To není fér.

A co se týče těch vyšších platů, které vám neustále s oblibou předhazujeme, tak co jsou vám platný, když je z vás dříve či později stejně vypumpujeme a vydolujeme: tuhle dárek k Valentýnovi, ani ne za měsíc k MDŽ, jedno kino nebo společná večeře, kterou platíte samozřejmě vy, nějaký slušivý hadřík - no a vyšší plat je v čudu! A pak už vám nic nezbyde na další radosti života.

A co teprve v umění? Kolik pěvců, básníků, malířů či sochařů od doby Michelangela zaznamenalo, že i chlapi můžou být krásní? Spočetli byste je na prstech jedné ruky. To jsou jen samé ženské akty, milostné písně pro dámy mužských srdcí, sochy ladných nymf a bohyní, no a v knihách poezie ani nelistujte - třeba taková slavná symbolistická báseň "Kdo vám tak zcuchal tmavé vlasy?" (A. Sova) rozhodně není určená pro vás, pánové, kteří ještě máte na hlavě bujný porost, sorry jako...

Hledala jsem a googlila a přece jen jsem našla alespoň jednu roztomilou básničku o mužích:

Muži jsou křehcí (Jan Burian)

Muži jsou křehcí
Jak šlehačkové labutě
Jak vánoční ozdoby
Achillovy paty lidstva
Tak zranitelní

I já se drolím
A opadávám
A dám se rozbít
Jak bakelitová hračka
Jak setrvačník v ní
Jak kuře na klíček
Jak lampión
Sklíčko

Cítíš pulsovat mé žilky
Na spáncích?
Varlátka holátka
Jemné chloupky?
Mé nadledvinky
Ani necítíš...

A dokonce je zhudebněná:

Tak tedy, milí chlapci, chlapi, muži, pánové, otcové, dědečkové, manželé, milenci, atd... upřímně a bez ironie: i když jste jen tou "horší" polovičkou lidstva, pokud tedy my jsme tou lepší, stejně by to bez vás nebylo vono. Někdy je to s vámi fajn, takže i vy si určitě zasloužíte náležitě oslavit nějaký svůj den stejně jako my si dnes (ne)užijeme MDŽ.

Autor: Pavla Kolářová | středa 8.3.2017 16:17 | karma článku: 15.06 | přečteno: 489x

Další články blogera

Pavla Kolářová

Pozdněletní piknik na střeše (můžete přijít i v krojích)...

Je po žních, zrno v sýpkách, sláma pro dobytek uložená ve stodole na patře. Omlouvám se lidem z venkova, že takhle nějak zkresleně si představuji "vesnickou idylku" na konci léta. Považte, že jsem ani nikdy nebyla na dožínkách,...

10.9.2017 v 14:08 | Karma článku: 10.14 | Přečteno: 190 | Diskuse

Pavla Kolářová

Když nevíte co s deštivým dnem...

Na letní radovánky už to v těchto dnech moc nevypadá. Co s posledním prázdninovým dnem? Do kina nás to moc neláká, deštivé počasí v ZOO nevadí snad jen lachtanům a vydře říční. Nezbývá než vygooglit "Kudy z nudy", třeba tam...

3.9.2017 v 18:14 | Karma článku: 14.07 | Přečteno: 217 | Diskuse

Pavla Kolářová

Jsem trapná skoropadesátka

Tak jsem se včera dozvěděla, že život končí v padesátce a pak už začíná mejdan. To jsou teda vyhlídky. To abych se na to začala během těch pár let, co mi chybí do půlstoletí, pořádně připravovat. Slibovali velkou švandu a zatím...

29.8.2017 v 20:24 | Karma článku: 23.87 | Přečteno: 1114 | Diskuse

Pavla Kolářová

A hlavně nechtějte vědět, co tím chtěl básník říct...

Bylo to asi takhle: Venku jemně pršelo, milenci po sobě dost toužili, ale nějak to neuměli jeden druhýmu říct. To s těma oblázkama a konvalinkama - to je ňáká skrytá metafora. A ty svršky co padaj na koberec - tak to de vo sex...

26.8.2017 v 7:34 | Karma článku: 11.53 | Přečteno: 415 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jana Slaninová

Tak trošku o jménech, datech a náhodách

Inspirováno diskuzí pod blogem kolegy Davida Vlka. Člověk by řekl, že jsou věci v životě náhodné, jiní tvrdí, že plánované. Každopádně jsou někdy hodně zajímavé.

19.9.2017 v 21:12 | Karma článku: 13.37 | Přečteno: 318 | Diskuse

Libuse Palkova

Jak dlouho večeříte?

Zatímco u nás je umění žít, jehož součástí je požitek z jídla a posezení u stolu s přáteli, trochu zdiskreditované, středomořské národy jsou v něm naopak mistři.

19.9.2017 v 19:01 | Karma článku: 15.10 | Přečteno: 393 | Diskuse

Karel Trčálek

Uber nebo smrt!

Komu by se chtělo chodit všude pěšky? Párkrát ťuknete do mobilu, ani nepotřebujete hotovost (však už ji nám taky brzy zruší) a už se vezete. Kdepak, pokrok nikdo nezastaví!

19.9.2017 v 17:40 | Karma článku: 7.44 | Přečteno: 307 | Diskuse

Milan Šupa

Holá pravda o válečných štváčích! Netušíte, kdo všechno mezi ně patří

Když se v naší současnosti zcela vážně hovoří o válce mocností a když se na ni intenzivně připravuje, o čem to svědčí?

19.9.2017 v 15:15 | Karma článku: 16.59 | Přečteno: 806 | Diskuse

Jan Pražák

Varování ze záhrobí

„Nebyl to sen, spíš takový obraz, který se mi promítl ráno při probuzení. Viděla jsem dva kříže a měla intenzivní pocit, že to souvisí s námi a s naší dnešní cestou. Dostala jsem strach.“

19.9.2017 v 14:48 | Karma článku: 18.94 | Přečteno: 492 | Diskuse
Počet článků 171 Celková karma 14.22 Průměrná čtenost 931

Píšu, tedy jsem. Díky, že to občas někdo čtete. Neberu se příliš vážně, jen tak plkám, vymýšlím si, hraju si se slovy, protože je to pro mne tak trochu droga a tak trochu psychoterapie.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.