Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Se třeba rozkrájím...

9. 04. 2017 9:49:36
Stres? Nestíhačka? Taky si často připadáte jako takový ten křeček, co věčně pobíhá kolem dokola v drátěném kolotoči? Vítejte v klubu nedobrovolných workoholiků, co nikdy neví, kdy přestat a co jsou denně ve vleku slůvka MUSÍM...

Tuhle kolegyně přišla do práce plná dojmů z víkendového workshopu, kde se mimo jiné dozvěděla, jak zatočit se stresem. Nevěřícím posluchačům názorně předvedla uvolňující cvik, který se tam naučila: Zhluboka se nadechnout, zlomit se v pase a při výdechu nechat bezvládně padnout horní polovinu těla směrem ke kotníkům. Tento pohyb je doprovázen hlasitým bojovným výkřikem: DO PR......LE!!

Pro zvýšení účinnosti se prý doporučuje opakovat zmíněný cvik několikrát denně a nevyhovuje-li vám vykřikovat do světa cosi o zadní části těla, můžete ze sebe sypat jiná jadrná slova obsahující R. Prý to uvolňuje přetlak a napětí.

Dobrá, rovnou to prubnu: Kruci, sakra, doprčic na baterky, kurnik, hrome, kakraholte, mordyje! Ryčím zrána relaxační antistresovou mantru. Zírám do zrcadla na vrásčitou zdrchanou trosku s kruhy pod zarudlými zraky. Hrůza! Vyretušovat! Sprcha to nespraví. Vyrazit do rachoty? Zatracená práce! Vopruz! Zrušit nadměrnou robotu! Rezolutně protestuji proti manýrům krutých otrokářů! Tyrani! Revoluci! Mor, hadry a krupobití! K čertu s pracovní morálkou! Rebelii! Hernajs! Kurňa! Kryndapána!

Uff, dochází mi zásoba slušných slov s R a stres a napětí nepolevuje. Kde jsem udělala chybu? Možná bych se přeci jen měla při tom klení trochu odvázat. Ale to se sem asi nehodí - kodex, atd. a navíc jsem slušně vychovaná dáma v letech, doprdele říkám jenom když mě něco opravdusetsakranasere - asi tak pětkrát denně.

Ono se řekne, nepřeháněj to, neštvi se, zdraví máš jen jedno... Ale ono to někdy fakt nejde. Zvláště když vaši nadřízení nechápou, že den má jen dvacet čtyři hodin a přichází s dalšími požadavky, které přece hravě sfouknete za hodinku (dvě či více) o víkendu. Nebo to mám svěřit někomu jinému, jestli se na to necítíte? Za dveřmi přece čekají další uchazeči (to určitě!).

Moderní doba si žádá tzv. "multitasking" - pod tím si představím, že by měl člověk vypadat asi jako chobotnice s osmi chapadly, aby toho naráz více stihnul. Ideální by bylo, kdyby nechodil vůbec spát a volné chvíle by pokud možno zredukoval na minimum. Zbytečně ho zdržují od práce

Není nad to mít sestavený minutovník pracovního dne a všechny důležité schůzky a úkoly sepsané pěkně v diáři, na sáhodlouhých seznamech, lepítkách zdobících vaši už tak přeplněnou pracovní plochu. Pak můžete průběžně zjišťovat, že v tu samou dobu máte být na dvou různých místech, že některé termíny nejenže hoří, ale přímo plápolají, že co jste neudělali včera, to stejně neuděláte ani pozítří a tak dále.

Občas je asi potřeba umět praštit pěstí do stolu a říct DOST! Seřadit si trochu priority a zeptat se sám sebe: Stojí mi to za to? Jenže...pak se člověk zalekne možných následků, do stolu sice praští, ale to "dost" si zamumlá spíše jen tak pro sebe, zváží všechna pro a proti, polkne svou naštvanost jak hořkou pilulku a všechno jede zase nanovo.

Koneckonců, můžu si zajít na nějaký ten workshop, tam mi určitě poradí, jak odbourat stres. Nevím, jestli mi tam dají i návod, jak stíhat nestíhatelné. No když nic, tak mám jeden geniální nápad: se třeba rozkrájím...

Autor: Pavla Kolářová | neděle 9.4.2017 9:49 | karma článku: 11.40 | přečteno: 260x

Další články blogera

Pavla Kolářová

Pozdněletní piknik na střeše (můžete přijít i v krojích)...

Je po žních, zrno v sýpkách, sláma pro dobytek uložená ve stodole na patře. Omlouvám se lidem z venkova, že takhle nějak zkresleně si představuji "vesnickou idylku" na konci léta. Považte, že jsem ani nikdy nebyla na dožínkách,...

10.9.2017 v 14:08 | Karma článku: 10.14 | Přečteno: 190 | Diskuse

Pavla Kolářová

Když nevíte co s deštivým dnem...

Na letní radovánky už to v těchto dnech moc nevypadá. Co s posledním prázdninovým dnem? Do kina nás to moc neláká, deštivé počasí v ZOO nevadí snad jen lachtanům a vydře říční. Nezbývá než vygooglit "Kudy z nudy", třeba tam...

3.9.2017 v 18:14 | Karma článku: 14.07 | Přečteno: 217 | Diskuse

Pavla Kolářová

Jsem trapná skoropadesátka

Tak jsem se včera dozvěděla, že život končí v padesátce a pak už začíná mejdan. To jsou teda vyhlídky. To abych se na to začala během těch pár let, co mi chybí do půlstoletí, pořádně připravovat. Slibovali velkou švandu a zatím...

29.8.2017 v 20:24 | Karma článku: 23.87 | Přečteno: 1114 | Diskuse

Pavla Kolářová

A hlavně nechtějte vědět, co tím chtěl básník říct...

Bylo to asi takhle: Venku jemně pršelo, milenci po sobě dost toužili, ale nějak to neuměli jeden druhýmu říct. To s těma oblázkama a konvalinkama - to je ňáká skrytá metafora. A ty svršky co padaj na koberec - tak to de vo sex...

26.8.2017 v 7:34 | Karma článku: 11.53 | Přečteno: 415 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jana Slaninová

Tak trošku o jménech, datech a náhodách

Inspirováno diskuzí pod blogem kolegy Davida Vlka. Člověk by řekl, že jsou věci v životě náhodné, jiní tvrdí, že plánované. Každopádně jsou někdy hodně zajímavé.

19.9.2017 v 21:12 | Karma článku: 13.02 | Přečteno: 318 | Diskuse

Libuse Palkova

Jak dlouho večeříte?

Zatímco u nás je umění žít, jehož součástí je požitek z jídla a posezení u stolu s přáteli, trochu zdiskreditované, středomořské národy jsou v něm naopak mistři.

19.9.2017 v 19:01 | Karma článku: 15.10 | Přečteno: 393 | Diskuse

Karel Trčálek

Uber nebo smrt!

Komu by se chtělo chodit všude pěšky? Párkrát ťuknete do mobilu, ani nepotřebujete hotovost (však už ji nám taky brzy zruší) a už se vezete. Kdepak, pokrok nikdo nezastaví!

19.9.2017 v 17:40 | Karma článku: 7.44 | Přečteno: 307 | Diskuse

Milan Šupa

Holá pravda o válečných štváčích! Netušíte, kdo všechno mezi ně patří

Když se v naší současnosti zcela vážně hovoří o válce mocností a když se na ni intenzivně připravuje, o čem to svědčí?

19.9.2017 v 15:15 | Karma článku: 16.59 | Přečteno: 806 | Diskuse

Jan Pražák

Varování ze záhrobí

„Nebyl to sen, spíš takový obraz, který se mi promítl ráno při probuzení. Viděla jsem dva kříže a měla intenzivní pocit, že to souvisí s námi a s naší dnešní cestou. Dostala jsem strach.“

19.9.2017 v 14:48 | Karma článku: 18.94 | Přečteno: 492 | Diskuse
Počet článků 171 Celková karma 14.22 Průměrná čtenost 931

Píšu, tedy jsem. Díky, že to občas někdo čtete. Neberu se příliš vážně, jen tak plkám, vymýšlím si, hraju si se slovy, protože je to pro mne tak trochu droga a tak trochu psychoterapie.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.