K čemu je dobré zeugma, o anakolutu nemluvě...
Už samotná ambice, že by měly stejným způsobem maturovat všechny typy středních škol: gymnázia, průmyslovky, zdrávky, obchodní akademie nebo učňovské obory s maturitou, mi připadá poněkud odvážná a nesplnitelná. Argument, že maturitní vysvědčení absolventů různých škol, by měla mít stejnou váhu, jsem schopná poměrně logicky vyvrátit.
Budoucí kadeřnice nebo elektrikáři se po dobu přípravy na svou profesi určitě neměli možnost zabývat některými předměty, například matematikou nebo češtinou, do takové hloubky jako studenti středních škol. Koneckonců, ke svému řemeslu to pravděpodobně potřebovat nebudou. Od dobré kadeřnice očekávám, že dokáže kvalitně ostříhat vlasy, vyzná se ve vlasové kosmetice a umí mi poradit, co je pro můj porost na hlavě nejlepší. Jestli jako bonus umí také rozlišit v textu různé typy metafor nebo gramatických odchylek, celkem neřeším, pokud to nebude mít zásadní vliv na finální podobu mého účesu.
Stejně tak nevolám do bytu elekrikáře, aby mi rozebral všelijaké zapeklité větné konstrukce a vyložil mi rozdíl mezi různými uměleckými směry a styly, ale aby opravil elektrické rozvody či rozebral a následně dal dohromady různé spotřebiče, což může být ještě zapeklitější. Šikovný a ochotný opravář je pro mne skutečný umělec, a pokud pracuje zručným a spolehlivým stylem, tím lépe.
Nedokážu si představit, jak moc se zapotili při letošním didaktickém testu z češtiny a matematiky maturanti na učilištích, když naši gymnazisti se shodli v jednom, že množství úloh se dalo v daném časovém limitu zvládnout jen s odřenýma ušima. Náplň testů, která nepochybně odpovídala rozsahu učiva středních škol, nebyla pro gymnazisty s maximální hodinovou dotací v těchto předmětech v zásadě až tak těžká, koneckonců to do nich kantoři za čtyři roky jejich studia rvali horem i dolem. Ale co negymnazisti? Jak vysokou šanci uspět měli oni?
Nejsem schopná posoudit obtížnost matematických příkladů, protože vím téměř jistě, že já bych pohořela i v jednoduchých úlohách. Nicméně, troufám si tvrdit, že tvůrci didaktického testu z češtiny opět poněkud přestřelili. Kromě očekávaných úloh zjišťujících čtenářskou gramotnot studentů, jejich literární přehled, znalosti běžných cizích slov jako empatie, apatie, extrémní nebo externí, autoři zařadili různé gramatické úkoly. Proti tomu žádná. Ale zdá se, že si opět v testu zahrál svou "malou domů" jakýsi zavilý akademik, když se v úloze 20 vytasil s opravdu těžkým kalibrem: Přiřaďte k následujícím definicím odchylek od pravidelné větné stavby 1 - 4 souvětí A - F.
Z pojmů anakolut, atrakce (větná spodoba - ne pouťová, samozřejmě !), zeugma a kontaminace ve zmíněných definicích jsem znala všehovšudy ten první: anakolut = vyšinutí z větné vazby. Možná to svědčí o tom, že bych měla vyhodit vysokoškolský diplom, případně že autor této úlohy byl sám poněkud "vyšinutý".
Naštěstí se na téhle zbytečné úloze typu "akademický vědátor se nažral, ale koza zůstala celá" daly ztratit pouze čtyři body, nicméně podle reakcí studentů i kolegů češtinářů bych soudila, že hlavním cílem úlohy 20 bylo vykolejit testované maturanty. V tomto případě mise byla splněna!
Nejsem češtinář, takže asi nemám co kecat do složení maturitního testu z češtiny, ale štve mne absurdita pojetí státních maturit. Když srovnám státní maturitu z angličtiny, která je pro střední školy trapně jednoduchá, se suchopárnou a namyšlenou rádoby "akademičností" češtiny, kde by možná méně znamenalo více, říkám si, že tenhle způsob maturit je asi poněkud nešťastný.
Pavla Kolářová
Lupénková pilka v rukou rozvášněných žen aneb Jak to vidí umělá inteligence
Člověk se nestále učí, neb je to tvor rozumný a příroda ho obdařila inteligencí. Prý... No, dejme tomu, že ano. Jenomže je to také tvor líný a co může, to si usnadní. Vezměte si takový pazourek, zápalky, kolo, splachovací záchod...
Pavla Kolářová
Dobrej ročník...
Tak teda zase jsme o rok starší. Nepotrpím si na patetická slova, ani tu nechci bilancovat, jen trochu zalistuji ve svých vzpomínkách. Asi začnu s alkoholem. Totiž ne s jeho konzumací, ale dám k dobru pár poznatků, které jsem...
Pavla Kolářová
Když nechcete zapadnout...
Tak nám už více než dva dny chumelí... Pár centimetrů sněhu? Řeknete si, to je toho. Ti z města jsou ňáký zpovykaní. U nás jsme na něco takového dávno zvyklí... No i když v posledních letech je toho bílého nadělení čím dál tím...
Pavla Kolářová
Nemáme koule, zeptejte se příští týden...
V obchodech pomalu a jistě začíná každoroční předvánoční šílenství a mě se zmocňuje každoroční panika. Pokud nemusím, tak v následujících týdnech do žádných větších obchodních center nepáchnu. Zvažuji několik únikových variant,...
Pavla Kolářová
Konečně je hnusně...
Víte co? Od tý doby, co tu máme to globální oteplování či co, je počasí celý poblázněný a kdo se v tom má vyznat, jaké je vlastně roční období. V zimě je teplo. Na jaře mrzne. V létě je extrémní sucho nebo prší a prší. No a...
Pavla Kolářová
Možná...
Možná se bojím toho, že mám strach... A tenhle pocit mne všude doprovází... Varování: ano, je to poezie, taková trochu pesimistická...Ale taky do určité míry motivační...
Pavla Kolářová
Jak jsem začala pít pivo, zapálila se mi lýtka a málem ze mne byla celebrita...
Cestování nás obohacuje o nové zážitky a životní zkušenosti. Pokud nepotřebujete pětihvězdičkový hotel, vyhřívaný bazén a karaoke párty, stačí málo: vyberte si směr a cíl, dopravní prostředek, kde složíte hlavu, kde se najíte a...
Pavla Kolářová
Proč bychom se nepotili...aneb Jak nejlépe přežít vedra...
Jak jsem naznačovala v předchozím článku, původně jsem se chystala úplně jinam, totiž do cizokrajných končin na jihu. A kam myslíte, že jsem jela místo toho? No zase na jih... ale do míst mně více či méně známých. Pořád je co...
Pavla Kolářová
Sedm věcí, které musím stihnout, než mi bude 60...
Jak by měl člověk strávit svůj narozeninový den? Být s těmi, které mám ráda? Bujarou oslavou? Bilancováním, co život dal a vzal? Dělat něco ztřeštěného? Učinit zásadní životní rozhodnutí? Víte co, tohle nejde úplně naplánovat,...
Pavla Kolářová
Reportáž psaná na potítku...
Nezačalo to vůbec dobře... Totiž rozbila jsem hodiny. Ne snad, že bych byla pověrčivá, ale co když to přináší smůlu? Ale hlavně také čím budeme měřit čas? Dobrá, zakoupím nějaké v asijském krámku a budou doufat, že vydrží...
Pavla Kolářová
Sedící býk se za mlada jmenoval Skákající jezevec aneb Hlavně o tom moc nepřemýšlejte...
Fantazie zkrátka nezná hranic.To aspoň tvrdí poslední věta Textu 1 z letošního didaktického testu z češtiny. Zde bych autorům určitě dala za pravdu. Ale to je asi tak jediný bod, ve kterém se naše názory nerozchází. Jinak bych...
Pavla Kolářová
Tak trochu v rejži...
Jak to máte s orientací v terénu? S pamětí? Technickou gramotností? A tak podobně. No já se jen ptám, jestli jste na tom podobně blbě jako já. Pokud ano, stejně mě to neuklidnilo, protože já jsem momentálně tak trochu v rejži...
Pavla Kolářová
Vesmírné zvláštnosti..., PF 2023
Hlášení základně: po dobu mého letu vesmírem v tomto kalendářním roce se stalo spoustu zásadních věcí. Zde předkládám k nahlédnutí fotodokumentaci planety Země a některé dílčí zprávy z palubního deníku. Vracím se zpět ze své mise.
Pavla Kolářová
Všichni budou flexit, co všechno dostali pod stromeček...
To jsem tahle včera jela úplně narvaným autobusem, do kterého navíc přistoupila početná skupinka střítků tak kolem deseti jedenácti let. Proč skřítků? No protože měli na hlavě takové ty červené čepičky s bílou bambulkou, prostě...
Pavla Kolářová
Jsem tak trochu na hlavu...
V poslední době se nám tady rozmohl takový fenomén. Několik zdejších blogerů tu občas, kromě jiných článků, píše i verše a blogerky, které by v sobě také určitě našly nějaké ty básnické vlohy, se k tomu pořád ne a ne rozhoupat...
Pavla Kolářová
Už máte pořešený Vánoce?
"Letošní Ježíšek bude asi opravdu chudej, jako ten skutečnej tenkrát ve chlívě v Betlémě", sdělila ustaraně Karolína Markétě u jejich pravidelnýho kafe ve čtvrtek po práci. "Nějak se nemůžeme dopočítat peněz za plyn, potraviny,...
Pavla Kolářová
Cíl mise je jasný: prozkoumat a zdokumentovat...
Tak vážení, všechno je úplně jinak. Ano, už jste na těchto stránkách leccos zaslechli o jakémsi výjezdním zasedání zdejších pisálků a fotografů v nejmenované moravské metropoli. Jak jinak, tady se vše vykecá. Musím to ale uvést...
Pavla Kolářová
Ranhojič zlomených srdcí
"Tak jak ses měla na tý svý exotický dovolený?" vyzvídá kamarádka. "Ále, bylo tam příliš mnoho Sněhurek a málo trpaslíků, totiž vlastně princů", shrnula Romana vágně svůj prázdninový pobyt, od kterého si možná slibovala trochu...
Pavla Kolářová
Když praží slunce či leje jak z konve aneb Proč jezdit na kole...
Kolik potu musíte vyplavit z těla, kolik promočených triček vyždímat, kolikrát nahodit spadlý řetěz, zalepit píchlou duši, pofoukat modřiny a rozbitá kolena, než pochopíte, že tohle přesně dává nějaký smysl? Pokud vám to však...
Pavla Kolářová
Cesta do Tramtárie II. aneb Jak jsem nepotkala Vinnetoua a nakonec mne neunesli...
Kdo z vás nikdy neviděl proslulé filmy s ušlechtilým náčelníkem Apačů a jeho věrným bílým bratrem, který se ohání pěstmi v boji za spravedlnost? Nevím jak vy, ale já jsem s nimi vyrůstala. Tolikrát jsem chtěla prožít aspoň...
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 333
- Celková karma 12,23
- Průměrná čtenost 873x