Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Přitom taková blbost, co?

16. 06. 2017 17:42:39
Ema má mísu. Máma mele maso. Befemelepeseveze. Ježišmarjá, co to blábolím? Úplně mimo mísu. Tady názorně vidíte, jak český učitel mele z posledního. Jak by také ne, když se blíží konec školního roku. Ó my se máme. Budou prázdniny!

Teplota vzduchu stoupá, nálada a vůle vzdělávat horkem unavené a pokročilým školním rokem (mo)mentálně zdevastované studenty klesá. Jak jim rozumím, ani já na tom nejsem o moc lépe. Asi tak pětkrát za den si pomyslím, že už mi to ale vůbec nemyslí. Například, když se snažím v třídnici vecpat téma hodiny do úzké kolonky pro podpis, případně zformulovat nějakou komplikovanější myšlenku, jako třeba datum a číslo lekce.

Chtělo by to nějaký doping proti stresu. Čokoládová zmrzlina nezabírá. Relaxační hudba - úplně na nic! Oddechové čtivo? Usínám u něj. Jediné co zabírá, tedy přesněji řečeno místo na mém stole, jsou stohy neopravených písemek a knížek a papírů, jen to podpálit. No kdo by se s tím uklízel? Ale už od malička mne učili, že si ve stohu nemám hrát se zápalkami. Takže nic.

Budu to muset nějak ty poslední dva týdny dopřežít. Všichni už jsme ve fázi zvané "final countdown", studenti už ani nemají sílu zlobit jako obvykle, tupě a nevěřícně na mne zírají, protože s nimi ještě do poslední chvíle hraju takovou hru, jakože se budeme aspoň něco málo učit, ha ha, to přece dáte...

Dívají se na mne zmučeným pohledem, když říkám zřejmě nejvtipnější hlášku dne: "Otevřete si sešity a knihy na straně..." a přitom si v duchu myslím: "hm, raději bych si otevřela nějaký chlazený nápoj."

Chlapec v poslední lavici si neotvírá ani knihu natož sešit, nýbrž si hraje s čímsi lesklým. V ruce se mu kmitá takové nějaké malé vrtítko, kroužítko, vrtulka, nebo jak to nazvat. V poslední době se s tím roztrhnul pytel.

V obchodě se to dá pořídit pod názvem "hand spinner", neboli "ruční nadhoz s falší", jak mi vyplivnul Google překladač. Prý to má antistresový účinky nebo tak něco. Taky by se to dalo v horkých letních dnech použít jako malý ventilátor na ruční pohon. Tuhle vychytávku údajně vymyslela jakási Američanka z Floridy už v roce 1993 jako terapeutickou hračku proti stresu, prý je to obzvláště vhodné pro děti trpící syndromem ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder) či autismem. Tento vynález byl dokonce patentován, ale hračkářské firmy o něj v době vzniku nejevily zájem. A tak se na tuhle věcičku pozapomnělo a patent mezitím vypršel (Zdroj: LN)

No a vidíte, vrtivá vrtulka opět vyplavala na povrch a stal se z ní hit sezóny. Ty úplně obyčejný modely se dají sehnat cca za šedesát korun. Pak jsou taky různý duhově zbarvený, metalický, v barvách americké vlajky, maskáčový, proužkovaný, puntíkovaný, posázený třpytkami, světélkující, prostě co si kdo vzpomene. Být to před třiceti lety, tak se z nich patrně stane úzkoprofilový zboží, něco jako céčka, Rubikovy kostky nebo trička se Sandokanem. Ale dnes již žijeme v jiných dobách, takže je seženete opravdu kdekoliv, například v drogerii vedle zubních kartáčků a hygienických potřeb.

A věřte mi, bez ohledu na cenu a design, dělají to všechny: furt pryč se točí a točí dokola. Klidně si to vyzkoušejte, to se neochodí.

Při pohledu na tu divnou věc, se mi nějak mimoděk vybavila jedna moje oblíbená scéna z filmu Pelíšky: poté co rodina Krausových a Šebkových popila u svatební hostiny kávu s rozpustnými lžičkami vyvinutými soudruhy z NDR, otec Kraus (Jiří Kodet) hrdě předvádí svůj návrh na pomník letcům RAF, který by se tak hezky vyjímal na tom opuštěném podstavci po monstrózním sousoší Stalina a pracujícího lidu přezdívaném "fronta na maso".

"Teda, to muselo dát příšernou práci...", říká paní Šebková (Simona Stašová) obdivně.

"Přitom taková blbost, co?" dodá herečka s výrazem chápavé ženy, která ví, že kdo si hraje, nezlobí.

Inu tož tak. Jste před časem dovolených unavení, vystresovaní a bez nálady? Kupte si hand spinner, hrajte si a nezlobte.

.

Autor: Pavla Kolářová | pátek 16.6.2017 17:42 | karma článku: 22.88 | přečteno: 2853x

Další články blogera

Pavla Kolářová

Pozdněletní piknik na střeše (můžete přijít i v krojích)...

Je po žních, zrno v sýpkách, sláma pro dobytek uložená ve stodole na patře. Omlouvám se lidem z venkova, že takhle nějak zkresleně si představuji "vesnickou idylku" na konci léta. Považte, že jsem ani nikdy nebyla na dožínkách,...

10.9.2017 v 14:08 | Karma článku: 10.14 | Přečteno: 190 | Diskuse

Pavla Kolářová

Když nevíte co s deštivým dnem...

Na letní radovánky už to v těchto dnech moc nevypadá. Co s posledním prázdninovým dnem? Do kina nás to moc neláká, deštivé počasí v ZOO nevadí snad jen lachtanům a vydře říční. Nezbývá než vygooglit "Kudy z nudy", třeba tam...

3.9.2017 v 18:14 | Karma článku: 14.07 | Přečteno: 217 | Diskuse

Pavla Kolářová

Jsem trapná skoropadesátka

Tak jsem se včera dozvěděla, že život končí v padesátce a pak už začíná mejdan. To jsou teda vyhlídky. To abych se na to začala během těch pár let, co mi chybí do půlstoletí, pořádně připravovat. Slibovali velkou švandu a zatím...

29.8.2017 v 20:24 | Karma článku: 23.87 | Přečteno: 1114 | Diskuse

Pavla Kolářová

A hlavně nechtějte vědět, co tím chtěl básník říct...

Bylo to asi takhle: Venku jemně pršelo, milenci po sobě dost toužili, ale nějak to neuměli jeden druhýmu říct. To s těma oblázkama a konvalinkama - to je ňáká skrytá metafora. A ty svršky co padaj na koberec - tak to de vo sex...

26.8.2017 v 7:34 | Karma článku: 11.53 | Přečteno: 415 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jana Slaninová

Tak trošku o jménech, datech a náhodách

Inspirováno diskuzí pod blogem kolegy Davida Vlka. Člověk by řekl, že jsou věci v životě náhodné, jiní tvrdí, že plánované. Každopádně jsou někdy hodně zajímavé.

19.9.2017 v 21:12 | Karma článku: 13.37 | Přečteno: 318 | Diskuse

Libuse Palkova

Jak dlouho večeříte?

Zatímco u nás je umění žít, jehož součástí je požitek z jídla a posezení u stolu s přáteli, trochu zdiskreditované, středomořské národy jsou v něm naopak mistři.

19.9.2017 v 19:01 | Karma článku: 15.10 | Přečteno: 393 | Diskuse

Karel Trčálek

Uber nebo smrt!

Komu by se chtělo chodit všude pěšky? Párkrát ťuknete do mobilu, ani nepotřebujete hotovost (však už ji nám taky brzy zruší) a už se vezete. Kdepak, pokrok nikdo nezastaví!

19.9.2017 v 17:40 | Karma článku: 7.44 | Přečteno: 307 | Diskuse

Milan Šupa

Holá pravda o válečných štváčích! Netušíte, kdo všechno mezi ně patří

Když se v naší současnosti zcela vážně hovoří o válce mocností a když se na ni intenzivně připravuje, o čem to svědčí?

19.9.2017 v 15:15 | Karma článku: 16.59 | Přečteno: 806 | Diskuse

Jan Pražák

Varování ze záhrobí

„Nebyl to sen, spíš takový obraz, který se mi promítl ráno při probuzení. Viděla jsem dva kříže a měla intenzivní pocit, že to souvisí s námi a s naší dnešní cestou. Dostala jsem strach.“

19.9.2017 v 14:48 | Karma článku: 18.94 | Přečteno: 492 | Diskuse
Počet článků 171 Celková karma 14.22 Průměrná čtenost 931

Píšu, tedy jsem. Díky, že to občas někdo čtete. Neberu se příliš vážně, jen tak plkám, vymýšlím si, hraju si se slovy, protože je to pro mne tak trochu droga a tak trochu psychoterapie.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.