... už se blíží předvánoční šílení. No to mám radost! Už jen nedočkavě čekám, až začnou vyhrávat vánoční koledy na každém rohu a v médiích mě budou bombardovat dotěrné reklamy, co všechno má Ježíšek letos nakoupit.
Už jsem zase nějak pozadu. Já jsem zatím pouze zaznamenala, že se blíží, respektive už dorazila, doba podzimních plískanic, fujavic, lijavců či splínů. S ukládáním letního oblečení radši ještě chvíli počkám, co kdyby náhodou... Obleču si teplý svetr, šálu a bundu a vyrazím ven na průzkumy, abych zjistila, co podzim mezitím vyčaroval v přírodě.
Všude to hýří krásnými barvami, které člověku pozvednou podzimní náladu.
Kdepak by moje fotky sahaly byť jen po kotníky Vivaldimu! Při pohledu na tuhle mohutnou větev mne napadá příhodnější muzika.
Tahle písnička z filmu Pražská pětka, mne vždycky tak nějak rozesmutní. Je to film z roku 1989 - to už je tak strašně dávno..., když si ji v duchu pobrukuju, taky mám v duši možná trochu žal, "čert ví, kde se tam vzal"... A zase jsme u těch čertů, které tak rádi malujeme na zeď!
Cestou domů si říkám, že do Miluláše je přece ještě hrozně daleko, tak nač se vzrušovat. Ostatně do Vánoc je taky času dost a vsadím se s vámi, o co chcete, že jako obvykle budu shánět věci ještě dvacátého třetího prosince, takže obchodníci si můžou dávat do regálů, co chtějí, klidně třeba i Velikonoční vajíčka.
Tak zas někdy příště. :)