Proč chci paní prezidentku...
Proč chci paní prezidentku?
Nechtěla bych samozřejmě na nejvyšším státním postu vidět ženu, která se hned rozbrečí, když není po jejím, a která místo rozumné argumentace používá ženské zbraně (psychický nátlak, útok na city, urážení se, trucování, apod.). Správná paní prezidentka by měla umět připustit, že její názor nemusí být vždy ten jediný správný. I když neprosadí vše, jak by si přála, měla by se umět na plné pecky usmát (v duchu klidně může ronit slzy a zatínat pečlivě upravené nehty) a sdělit své vládě (patrně převážně složené z mužů): "Tak dobre chalani, rešpektujem vaše rozhodnutie".
Paní prezidentka může být ozdobou mnoha politických, leckdy velmi napjatých, jednání, kde opět bude patrně více černých sak a kravat než barevných kostýmků a vysokých podpatků. Nemusí být sexbomba (to je pro její kolegy spíše nežádoucí), ale měla by být ztělesněním sebevědomí, pohody a mít v sobě silné charisma. Koneckonců reprezentování státních zájmů není soutěž krásy, ale prezentace chytrých myšlenek, morálních zásad a postojů, které budí respekt.
Z úst ženy-prezidentky zcela jistě nevypadnou vulgární výrazy, které ovšem nepřísluší ani mužům-prezidentům. Svou rozhodnost a ráznost nemusí dávat najevo verbálními excesy. Ty by od ní (na rozdíl od jejích mužských protějšků) voliči ani nepřijali. Jakožto dáma se umí ovládat a dobře ví, že i slušné chování a šarm může v dané situaci přebít neomalenost a aroganci druhých.
Správná žena-státnice nemá potřebu (ani by to dost dobře nešlo) si s chlapy kolem poměřovat... (no, víte co), ostatním ženám bez problémů pochválí luxusní kabelku a elegantní šaty a nemusí v nich hned vidět soupeřky. Naopak umí naslouchat (což neznamená, že vždy souhlasí), všímat si i zdánlivě nepodstatných detailů, umí se vciťovat do pocitů druhých a pokud ne, dokáže s klidem sdělit svým oponentům: Promiňte, teď vám nerozumím a nemohu přistoupit na vaše stanovisko.
Žena-prezidentka nemusí být ideálem všech ctností (po chlapovi to také nikdo nechce), ale když už chce tento úřad zastávat, nevystačí si s milým úsměvem a příjemným vzhledem, ale také jasnou vizí a citem (a samozřejmě i rozumem) při výběru kvalitních spolupracovníků. Jako žena má bohužel tu velkou nevýhodu, že když udělá chybu (jakože nejspíš tu a tam udělá - jsme přeci jen lidé), veřejnost jí to dá pěkně sežrat: No jo, veď je to l'en baba...
S tím ale nejspíše počítá.
Moc fandím paní Čaputové, aby vyhrála i v druhém kole, aby ji nerozdrtily nevybíravé kritiky (např. duchovních veřejně útočících na její na slovenské poměry "liberální" názory), aby ji nepřeválcovala nějaká nechutná (dobře placená) antikampaň, ale zároveň aby nezklamala ty, kteří jí věří. Nechci zde její osobu idealizovat, glorifikovat a přisuzovat jí naprostou dokonalost, ale... Ti, kdo jí dali svůj hlas, zřejmě vědí, proč tak činí.
Tak snad se zadaří a na sousedním Slovensku zavládnou lepší poměry, více slušnosti v politice, méně korupce, atd. atd.
Kdo ví? Jsem možná naivní, ale určitě není zcela nepodstatné, kdo je hlavou státu. Takováto osoba to musí mít především v hlavě srovnané a nesmí dávat do popředí jen své vlastní zájmy a ambice. Paní Zuzana má velkou šanci být jiná než její předchůdci, mohla by přinést pozitivní změny, ale to už nezáleží jen na ní. Chci tomu věřit, že by to mohlo vyjít.
Doufejme. A přejme i sobě do budoucna totéž. :))
Pavla Kolářová
Lupénková pilka v rukou rozvášněných žen aneb Jak to vidí umělá inteligence
Člověk se nestále učí, neb je to tvor rozumný a příroda ho obdařila inteligencí. Prý... No, dejme tomu, že ano. Jenomže je to také tvor líný a co může, to si usnadní. Vezměte si takový pazourek, zápalky, kolo, splachovací záchod...
Pavla Kolářová
Dobrej ročník...
Tak teda zase jsme o rok starší. Nepotrpím si na patetická slova, ani tu nechci bilancovat, jen trochu zalistuji ve svých vzpomínkách. Asi začnu s alkoholem. Totiž ne s jeho konzumací, ale dám k dobru pár poznatků, které jsem...
Pavla Kolářová
Když nechcete zapadnout...
Tak nám už více než dva dny chumelí... Pár centimetrů sněhu? Řeknete si, to je toho. Ti z města jsou ňáký zpovykaní. U nás jsme na něco takového dávno zvyklí... No i když v posledních letech je toho bílého nadělení čím dál tím...
Pavla Kolářová
Nemáme koule, zeptejte se příští týden...
V obchodech pomalu a jistě začíná každoroční předvánoční šílenství a mě se zmocňuje každoroční panika. Pokud nemusím, tak v následujících týdnech do žádných větších obchodních center nepáchnu. Zvažuji několik únikových variant,...
Pavla Kolářová
Konečně je hnusně...
Víte co? Od tý doby, co tu máme to globální oteplování či co, je počasí celý poblázněný a kdo se v tom má vyznat, jaké je vlastně roční období. V zimě je teplo. Na jaře mrzne. V létě je extrémní sucho nebo prší a prší. No a...
Pavla Kolářová
Možná...
Možná se bojím toho, že mám strach... A tenhle pocit mne všude doprovází... Varování: ano, je to poezie, taková trochu pesimistická...Ale taky do určité míry motivační...
Pavla Kolářová
Jak jsem začala pít pivo, zapálila se mi lýtka a málem ze mne byla celebrita...
Cestování nás obohacuje o nové zážitky a životní zkušenosti. Pokud nepotřebujete pětihvězdičkový hotel, vyhřívaný bazén a karaoke párty, stačí málo: vyberte si směr a cíl, dopravní prostředek, kde složíte hlavu, kde se najíte a...
Pavla Kolářová
Proč bychom se nepotili...aneb Jak nejlépe přežít vedra...
Jak jsem naznačovala v předchozím článku, původně jsem se chystala úplně jinam, totiž do cizokrajných končin na jihu. A kam myslíte, že jsem jela místo toho? No zase na jih... ale do míst mně více či méně známých. Pořád je co...
Pavla Kolářová
Sedm věcí, které musím stihnout, než mi bude 60...
Jak by měl člověk strávit svůj narozeninový den? Být s těmi, které mám ráda? Bujarou oslavou? Bilancováním, co život dal a vzal? Dělat něco ztřeštěného? Učinit zásadní životní rozhodnutí? Víte co, tohle nejde úplně naplánovat,...
Pavla Kolářová
Reportáž psaná na potítku...
Nezačalo to vůbec dobře... Totiž rozbila jsem hodiny. Ne snad, že bych byla pověrčivá, ale co když to přináší smůlu? Ale hlavně také čím budeme měřit čas? Dobrá, zakoupím nějaké v asijském krámku a budou doufat, že vydrží...
Pavla Kolářová
Sedící býk se za mlada jmenoval Skákající jezevec aneb Hlavně o tom moc nepřemýšlejte...
Fantazie zkrátka nezná hranic.To aspoň tvrdí poslední věta Textu 1 z letošního didaktického testu z češtiny. Zde bych autorům určitě dala za pravdu. Ale to je asi tak jediný bod, ve kterém se naše názory nerozchází. Jinak bych...
Pavla Kolářová
Tak trochu v rejži...
Jak to máte s orientací v terénu? S pamětí? Technickou gramotností? A tak podobně. No já se jen ptám, jestli jste na tom podobně blbě jako já. Pokud ano, stejně mě to neuklidnilo, protože já jsem momentálně tak trochu v rejži...
Pavla Kolářová
Vesmírné zvláštnosti..., PF 2023
Hlášení základně: po dobu mého letu vesmírem v tomto kalendářním roce se stalo spoustu zásadních věcí. Zde předkládám k nahlédnutí fotodokumentaci planety Země a některé dílčí zprávy z palubního deníku. Vracím se zpět ze své mise.
Pavla Kolářová
Všichni budou flexit, co všechno dostali pod stromeček...
To jsem tahle včera jela úplně narvaným autobusem, do kterého navíc přistoupila početná skupinka střítků tak kolem deseti jedenácti let. Proč skřítků? No protože měli na hlavě takové ty červené čepičky s bílou bambulkou, prostě...
Pavla Kolářová
Jsem tak trochu na hlavu...
V poslední době se nám tady rozmohl takový fenomén. Několik zdejších blogerů tu občas, kromě jiných článků, píše i verše a blogerky, které by v sobě také určitě našly nějaké ty básnické vlohy, se k tomu pořád ne a ne rozhoupat...
Pavla Kolářová
Už máte pořešený Vánoce?
"Letošní Ježíšek bude asi opravdu chudej, jako ten skutečnej tenkrát ve chlívě v Betlémě", sdělila ustaraně Karolína Markétě u jejich pravidelnýho kafe ve čtvrtek po práci. "Nějak se nemůžeme dopočítat peněz za plyn, potraviny,...
Pavla Kolářová
Cíl mise je jasný: prozkoumat a zdokumentovat...
Tak vážení, všechno je úplně jinak. Ano, už jste na těchto stránkách leccos zaslechli o jakémsi výjezdním zasedání zdejších pisálků a fotografů v nejmenované moravské metropoli. Jak jinak, tady se vše vykecá. Musím to ale uvést...
Pavla Kolářová
Ranhojič zlomených srdcí
"Tak jak ses měla na tý svý exotický dovolený?" vyzvídá kamarádka. "Ále, bylo tam příliš mnoho Sněhurek a málo trpaslíků, totiž vlastně princů", shrnula Romana vágně svůj prázdninový pobyt, od kterého si možná slibovala trochu...
Pavla Kolářová
Když praží slunce či leje jak z konve aneb Proč jezdit na kole...
Kolik potu musíte vyplavit z těla, kolik promočených triček vyždímat, kolikrát nahodit spadlý řetěz, zalepit píchlou duši, pofoukat modřiny a rozbitá kolena, než pochopíte, že tohle přesně dává nějaký smysl? Pokud vám to však...
Pavla Kolářová
Cesta do Tramtárie II. aneb Jak jsem nepotkala Vinnetoua a nakonec mne neunesli...
Kdo z vás nikdy neviděl proslulé filmy s ušlechtilým náčelníkem Apačů a jeho věrným bílým bratrem, který se ohání pěstmi v boji za spravedlnost? Nevím jak vy, ale já jsem s nimi vyrůstala. Tolikrát jsem chtěla prožít aspoň...
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 333
- Celková karma 12,23
- Průměrná čtenost 873x