Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Přeříznutý plavky...

"Pane vedoucí, já už to nevydržím!" na ježka ostříhaný kluk zoufale vykřikl na celý autobus. "Já se asi po..." Hlavní vedoucí Michal nehnul ani brvou a s drsňáckým úsměvěm odpověděl: "Tady nejsme na žádným pionýrským táboře,...

...řidič zastaví až ve vodáckém kempu. Jak se jmenuješ, chlapče?"

"Pepa, pane vedoucí."

Asi o půl hodiny později autobus vyplivnul pětadvacet vodáků i s vybavením v městečku Rabí. Obešlo se to bez ztrát na životech, i když Pepa o tom věděl své.

Pepa, Pepík, zkrátka Pepan se stal od té chvíle jakýmsi komickým maskotem vodáckého tábora. Za to potupné oslovení 'pane vedoucí' od hlavase vyfasoval v několika následujících dnech různé méně oblíbené činnosti jako: zasypávání latríny, likvidaci odpadků či drhnutí velkého mastného hrnce v táborové kuchyni.

Pepan ale nebyl jediný kluk, který se Evě vepsal do paměti. Hned první den ji upoutal vysoký hnědovlasý Honza, který tu byl v roli pomocného vedoucího čili praktikanta nebo prákoše.

Honza dostal na starost bleskový výcvik nováčků: "Toto je pádlo, popadněte ho stejně jako já", řekl suverénním tónem zkušeného vodáka." Jo skvělý, to je vono, kluci. A teď se dívejte, jak má vypadat správný záběr. Tááákhle.... Opakujte to po mě".

"Ale jak mám to veslo držet, když nejsem pravák?" ozval se někdo asi po deseti minutách nacvičování záběru. Jak jinak. Zase ten Pepan!

Honza ho zpražil pohledem: "Kdo bude tomuhle nástroji říkat 'veslo', dostane tím pádlem přes hlavu, aby si to zapamatoval. Tak znova záběr specielně pro Pepu, je tady snad ještě jiný levák, abych to neopakoval pětkrát?" Nikdo se neozval. "Fajn. Tak a teď záběr zvaný  'kontra' - proti vodě. Jde vám to skvěle. A nakonec přitahování. Neflákejte to, hezky se natáhněte do strany..."

"A k čemu  jsou tyhle záběry dobrý?" zeptala se nesměle Eva.

Honza se zazubil od ucha k uchu a Eva zrudla až ke kořínkům vlasů. "To hned uvidíte, až naskáčeme do lodí".

Ten šibalský úsměv pak Evu pronásledoval den co den. Honza se samozřejmě neusmíval jenom na ni, ale to bylo vedlejší. Hlavním problémem bylo, jak to zařídit, aby si jí vůbec všimnul. Byly tu přece i jiné holky jejího věku a některé o dost hezčí. Například na hvězdnou krásku Andreu prostě Eva neměla.

Dny plné nových zážitků ubíhaly rychle jako voda v peřejích a po uši zamilovaná Eva se trápila, kudy chodila. Proč by se měla Honzovi zalíbit zrovna ona? Za celou tu dobu s ní prohodil asi tak dvě věty typu: "Přivaž tu loď pořádně" nebo "bacha, na levo jsou šutry." To nevypadalo jako příslib hlubší náklonnosti ani náhodou. Ale přece mu nebude nadbíhat jako některé jiné holky. Stejně je všechny ingnoroval, tak co. Nanejvýš vycenil ty svoje zuby v náznaku úsměvu (při kterém se Evě podlamovala kolena).

Pak se stal ten trapas s plavkama.

Byl zrovna odpočinkový den, takže zůstávali na jednom tábořišti dvě noci. Vedoucí toho využili k 'družbě' s domorodci v místní hospodě. Hlavas Michal si u piva neprozřetelně potykal s vedoucím pionýrského tábora z protějšího břehu a domluvili se na přátelském utkání ve volejbalu: vodáci versus pionýři.

Ve srovnání s polními podmínkami vodáckého kempu, pionýrský tábor s chatičkama, sociálním zařízením a perfektně vybaveným sportovním areálem působil jako pětihvězdičkový hotel 'super de luxe'. Také osazenstvo bylo čistě vymydlené a ustrojené na rozdíl od vodáků, kteří vypadali jako banda týden nemytých pobudů. Jedinou koupel jim poskytovala voda v řece a kdo by hledal mýdlo někde na dně lodního pytle. Co se týče prádla, na vodě se nerozlišuje čisté a špinavé oblečení, ale pouze 'suché' a 'mokré'.

Evu vybrali do týmu, protože jí to s míčem fakt docela šlo. Musela hrát v plavkách, jelikož stav jejích suchých a zároveň jakž takž čistých triček se momentálně rovnal nule. Hlavas Michal sestavil elitní tým, aby vodáci pionýrům ukázali, že umí zacházet nejen s pádlem. Bylo zapotřebí i několik vysokých kluků, takže sáhli po Honzovi.

Hned po prvním setu bylo jasné, že družstvo pionýrů dopadně stejně neslavně jako sedláci u Chlumce. Nezmohli se ani na pořádné přihrávky. Jejich hra spíše připomínala 'českou plácanou': "Plác, plác, plesk, au dávej pozor kam to pálíš - zase vedle."  Jejich soupeři si naopak elegantně pohrávali s míčem: "Pink, pink a smeč". Eva dala hned tři parádní esa, za což i od protivníků sklidila nejedno obdivné hvízdnutí.

"Soudruhu vedoucí, to nemá cenu, oni jsou starší a vyšší", stěžovali si dopáleně pionýři u svého hlavase. "A taky jsou špinaví a smrdí", řekl někdo schválně hodně nahlas.

Vedoucí obou znepřátelených stran tedy dali hlavy dohromady a dohadovali se, jak 'uzpůsobit' podmínky, aby hra byla vyronanější. Honza a nejstarší kluci byli z týmu samozřejmě vyřazeni, holky naštěstí směly zůstat. Šestici doplnili menší kluci, tedy i Pepan.

"Evo, je to na tobě, musíte je roznýst na kopytech", řekl jí Honza naléhavým hlasem a aby svým slovům dodal váhu, položil jí ruce na ramena a přátelsky s ní zacloumal. Evě se zrychlil tep asi tak na dvojnásobek, konečně si jí všimnul! Poprvé za celý tábor ji oslovil 'Evo'! Teď musí všem ukázat, že přivede i nový tým k vítězství!

Před začátkem nového setu vedoucí ještě dolaďovali poslední technické detaily na hřišti: snížit síť, vyměnit údajně příliš tvrdý míč apod. Eva se opájela pocitem triumfu, když najednou ucítila na zádech něco podivného. Pak se ozval zlomyslný výkřik jednoho z pionýrů: "Tý vole, tý jejich smečařce prdla podprda, koukněte jaký má malý prsa, kluci!" (Náhodou, ve třídě byla někde uprostřed, co se týče velikosti hrudníku, ale to ji teď netrápilo).

Ten trapas! Ta ostuda! Honem utéct pryč! Bleskově zkřížila ruce přes svá dospívající ňadra rozhodnutá prchnout co nejdále od těch puberťáckých poznámek kolem. Téměř v ten samý okamžik k ní přiskočil Honza a přes hlavu jí soukal své ušmudlané námořnické triko. "Oblíkni si honem tohle, musíte ty vymydlený zmetky rozdrtit" křiknul tak, aby se to doneslo i uším jejich hlavase.

Bylo to doslova Waterloo. 'Hvězdný' tým vodáků s jednomyslně zvolenou kapitánkou Evou nedal svým soupeřům nejmenší šanci uhrát alespoň jeden bod. Dokonce i Pepan přispěl několikrát svou 'troškou do mlýna', takže si Eva rozmyslela svůj původní záměr ho zabít a opéct na rožni, za to že si neodpustil nemístnou poznámku: "Hm, docela pěkný kozy, ale moje ségra má větší."

Slzy dojetí se při loučení nekonaly, zato padlo pár ostrých nepublikovatelných slov. A přeřezávač dívčích plavek si někde v ústraní lízal rány po pořádném výprasku, který schytal kupodivu od svých spolutáborníků.

Eva opatrovala Honzovo tričko jako svátost až do druhého dne, slíbila že mu ho vypere a zašije. Zpráva o historickém vítězství byla slavnostně zaznamenána v lodní kronice, ale Evin soukromý příběh zůstane navždy jen v její hlavě.

Byl krásný slunečný podvečer. Honza pozval Evu na společnou procházku po břehu řeky. Cosi jí vyprávěl, ale moc ho nevnímala. Byla jako omámená, že právě ona jde teď po boku nejhezčího a nejsympatičtějšího kluka z tábora. Na chvíli se zastavili. Teď jí zase dá ruce na ramena, napadlo Evu a pak se skloní k její tváři a..........

"Budíček! Vstávejte chásko líná, je ráno! Za pět minut nástup na rozcvičku!"

Tím skončila Evina táborová 'romance'. Vlastně ne tak docela. Získala nového neodbytného ctitele - Pepana, který jí zcela odzbrojil svým upřímným vyznáním:

"Hele, já vím že jsi zabouchnutá do Honzy, ale von je pro tebe moc starej a prej už má jinou holku v Praze. Tak jsem si řikal, jestli půjdeš na rande se mnou, kdybych ti taky půjčil to svoje pruhovaný tričko - no je už trochu špinavý, ale to by snad nevadilo, ne?"

Pepan a Michal jsou zcela reálné postavy, některé události se staly, jiné jsou vyfabulované. Opět tak trochu recykluju. K létu patří reprízy, co myslíte? Poprvé vyšel tento článek 13.7. 2014 pod názvem Na vodě.

Autor: Pavla Kolářová | pátek 10.7.2020 15:12 | karma článku: 0 | přečteno: 190x
  • Další články autora

Pavla Kolářová

Lupénková pilka v rukou rozvášněných žen aneb Jak to vidí umělá inteligence

Člověk se nestále učí, neb je to tvor rozumný a příroda ho obdařila inteligencí. Prý... No, dejme tomu, že ano. Jenomže je to také tvor líný a co může, to si usnadní. Vezměte si takový pazourek, zápalky, kolo, splachovací záchod...

22.2.2024 v 15:47 | Karma: 12,22 | Přečteno: 236x | Diskuse| Ostatní

Pavla Kolářová

Dobrej ročník...

Tak teda zase jsme o rok starší. Nepotrpím si na patetická slova, ani tu nechci bilancovat, jen trochu zalistuji ve svých vzpomínkách. Asi začnu s alkoholem. Totiž ne s jeho konzumací, ale dám k dobru pár poznatků, které jsem...

7.1.2024 v 10:32 | Karma: 17,07 | Přečteno: 302x | Diskuse| Ostatní

Pavla Kolářová

Když nechcete zapadnout...

Tak nám už více než dva dny chumelí... Pár centimetrů sněhu? Řeknete si, to je toho. Ti z města jsou ňáký zpovykaní. U nás jsme na něco takového dávno zvyklí... No i když v posledních letech je toho bílého nadělení čím dál tím...

3.12.2023 v 15:08 | Karma: 15,23 | Přečteno: 321x | Diskuse| Ostatní

Pavla Kolářová

Nemáme koule, zeptejte se příští týden...

V obchodech pomalu a jistě začíná každoroční předvánoční šílenství a mě se zmocňuje každoroční panika. Pokud nemusím, tak v následujících týdnech do žádných větších obchodních center nepáchnu. Zvažuji několik únikových variant,...

12.11.2023 v 11:19 | Karma: 30,80 | Přečteno: 3571x | Diskuse| Ostatní

Pavla Kolářová

Konečně je hnusně...

Víte co? Od tý doby, co tu máme to globální oteplování či co, je počasí celý poblázněný a kdo se v tom má vyznat, jaké je vlastně roční období. V zimě je teplo. Na jaře mrzne. V létě je extrémní sucho nebo prší a prší. No a...

4.11.2023 v 15:04 | Karma: 18,29 | Přečteno: 359x | Diskuse| Ostatní

Pavla Kolářová

Možná...

Možná se bojím toho, že mám strach... A tenhle pocit mne všude doprovází... Varování: ano, je to poezie, taková trochu pesimistická...Ale taky do určité míry motivační...

22.8.2023 v 20:03 | Karma: 11,19 | Přečteno: 209x | Diskuse| Ostatní

Pavla Kolářová

Jak jsem začala pít pivo, zapálila se mi lýtka a málem ze mne byla celebrita...

Cestování nás obohacuje o nové zážitky a životní zkušenosti. Pokud nepotřebujete pětihvězdičkový hotel, vyhřívaný bazén a karaoke párty, stačí málo: vyberte si směr a cíl, dopravní prostředek, kde složíte hlavu, kde se najíte a...

5.8.2023 v 12:01 | Karma: 17,20 | Přečteno: 467x | Diskuse| Ostatní

Pavla Kolářová

Proč bychom se nepotili...aneb Jak nejlépe přežít vedra...

Jak jsem naznačovala v předchozím článku, původně jsem se chystala úplně jinam, totiž do cizokrajných končin na jihu. A kam myslíte, že jsem jela místo toho? No zase na jih... ale do míst mně více či méně známých. Pořád je co...

18.7.2023 v 20:56 | Karma: 18,59 | Přečteno: 313x | Diskuse| Ostatní

Pavla Kolářová

Sedm věcí, které musím stihnout, než mi bude 60...

Jak by měl člověk strávit svůj narozeninový den? Být s těmi, které mám ráda? Bujarou oslavou? Bilancováním, co život dal a vzal? Dělat něco ztřeštěného? Učinit zásadní životní rozhodnutí? Víte co, tohle nejde úplně naplánovat,...

8.7.2023 v 10:20 | Karma: 17,61 | Přečteno: 472x | Diskuse| Ostatní

Pavla Kolářová

Reportáž psaná na potítku...

Nezačalo to vůbec dobře... Totiž rozbila jsem hodiny. Ne snad, že bych byla pověrčivá, ale co když to přináší smůlu? Ale hlavně také čím budeme měřit čas? Dobrá, zakoupím nějaké v asijském krámku a budou doufat, že vydrží...

21.5.2023 v 7:36 | Karma: 19,59 | Přečteno: 402x | Diskuse| Ostatní

Pavla Kolářová

Sedící býk se za mlada jmenoval Skákající jezevec aneb Hlavně o tom moc nepřemýšlejte...

Fantazie zkrátka nezná hranic.To aspoň tvrdí poslední věta Textu 1 z letošního didaktického testu z češtiny. Zde bych autorům určitě dala za pravdu. Ale to je asi tak jediný bod, ve kterém se naše názory nerozchází. Jinak bych...

4.5.2023 v 8:36 | Karma: 17,18 | Přečteno: 271x | Diskuse| Ostatní

Pavla Kolářová

Tak trochu v rejži...

Jak to máte s orientací v terénu? S pamětí? Technickou gramotností? A tak podobně. No já se jen ptám, jestli jste na tom podobně blbě jako já. Pokud ano, stejně mě to neuklidnilo, protože já jsem momentálně tak trochu v rejži...

2.5.2023 v 20:10 | Karma: 16,10 | Přečteno: 387x | Diskuse| Ostatní

Pavla Kolářová

Vesmírné zvláštnosti..., PF 2023

Hlášení základně: po dobu mého letu vesmírem v tomto kalendářním roce se stalo spoustu zásadních věcí. Zde předkládám k nahlédnutí fotodokumentaci planety Země a některé dílčí zprávy z palubního deníku. Vracím se zpět ze své mise.

26.12.2022 v 7:46 | Karma: 12,53 | Přečteno: 185x | Diskuse| Ostatní

Pavla Kolářová

Všichni budou flexit, co všechno dostali pod stromeček...

To jsem tahle včera jela úplně narvaným autobusem, do kterého navíc přistoupila početná skupinka střítků tak kolem deseti jedenácti let. Proč skřítků? No protože měli na hlavě takové ty červené čepičky s bílou bambulkou, prostě...

23.12.2022 v 9:37 | Karma: 22,97 | Přečteno: 477x | Diskuse| Ostatní

Pavla Kolářová

Jsem tak trochu na hlavu...

V poslední době se nám tady rozmohl takový fenomén. Několik zdejších blogerů tu občas, kromě jiných článků, píše i verše a blogerky, které by v sobě také určitě našly nějaké ty básnické vlohy, se k tomu pořád ne a ne rozhoupat...

18.11.2022 v 5:42 | Karma: 13,29 | Přečteno: 244x | Diskuse| Ostatní

Pavla Kolářová

Už máte pořešený Vánoce?

"Letošní Ježíšek bude asi opravdu chudej, jako ten skutečnej tenkrát ve chlívě v Betlémě", sdělila ustaraně Karolína Markétě u jejich pravidelnýho kafe ve čtvrtek po práci. "Nějak se nemůžeme dopočítat peněz za plyn, potraviny,...

1.11.2022 v 8:15 | Karma: 24,38 | Přečteno: 563x | Diskuse| Ostatní

Pavla Kolářová

Cíl mise je jasný: prozkoumat a zdokumentovat...

Tak vážení, všechno je úplně jinak. Ano, už jste na těchto stránkách leccos zaslechli o jakémsi výjezdním zasedání zdejších pisálků a fotografů v nejmenované moravské metropoli. Jak jinak, tady se vše vykecá. Musím to ale uvést...

25.10.2022 v 23:08 | Karma: 13,94 | Přečteno: 269x | Diskuse| Ostatní

Pavla Kolářová

Ranhojič zlomených srdcí

"Tak jak ses měla na tý svý exotický dovolený?" vyzvídá kamarádka. "Ále, bylo tam příliš mnoho Sněhurek a málo trpaslíků, totiž vlastně princů", shrnula Romana vágně svůj prázdninový pobyt, od kterého si možná slibovala trochu...

18.8.2022 v 15:33 | Karma: 18,13 | Přečteno: 540x | Diskuse| Ostatní

Pavla Kolářová

Když praží slunce či leje jak z konve aneb Proč jezdit na kole...

Kolik potu musíte vyplavit z těla, kolik promočených triček vyždímat, kolikrát nahodit spadlý řetěz, zalepit píchlou duši, pofoukat modřiny a rozbitá kolena, než pochopíte, že tohle přesně dává nějaký smysl? Pokud vám to však...

1.8.2022 v 19:21 | Karma: 15,96 | Přečteno: 318x | Diskuse| Ostatní

Pavla Kolářová

Cesta do Tramtárie II. aneb Jak jsem nepotkala Vinnetoua a nakonec mne neunesli...

Kdo z vás nikdy neviděl proslulé filmy s ušlechtilým náčelníkem Apačů a jeho věrným bílým bratrem, který se ohání pěstmi v boji za spravedlnost? Nevím jak vy, ale já jsem s nimi vyrůstala. Tolikrát jsem chtěla prožít aspoň...

21.7.2022 v 20:11 | Karma: 19,09 | Přečteno: 353x | Diskuse| Ostatní
  • Počet článků 333
  • Celková karma 12,22
  • Průměrná čtenost 873x
Píšu, tedy jsem. Díky, že to občas někdo čtete. Neberu se příliš vážně, jen tak plkám, vymýšlím si, hraju si se slovy, protože je to pro mne tak trochu droga a tak trochu psychoterapie.