Když to nejde horem, musí to jít spodem...

Vážený pane ZODPOVĚDNÝ, předem mého dopisu určeného do Vašich rukou bych Vám ráda sdělila pár jadrných výrazů. Leč slušné vychování mi brání užívat hrubá slova. Táži se Vás, jakto že máme v pražské MHD takový bo..., pardon...

...chci říct chaos a nepořádek? Kde si mám stěžovat, že je Praha permanentně provrtaná jako ementál a že jsou všude samé výluky a obchvaty, ze kterých mne občas jímají záchvaty?

Jakožto pravidelný uživatel dopravních prostředků městské hromadné dopravy jsem si opravdu užila až dost. Tedy nechci Vám radit jak tristní situaci zlepšit, poradců, náměstků a jiných úředníků máte ve svém úřadu určitě více než dost, ale přece...

Napadá mne jedna zcela zásadní inovace, která by mohla úroveň služeb poskytovaných Dopravním podnikem hlavního města přeci jen pozvednout o level výše. Chápu, že Vy osobně nezodpovídáte za to, že když v pražské čtvrti XY se zaměstnanci údržby veřejných komunikací zlomí krumpáč, a tím pádem se plánované výkopy bránící plynulé dopravě zpozdí o dva měsíce, tak se v jiné čtvrti na zcela protilehlém konci Prahy tvoří neprodyšné dopravní zácpy a následně stojí, či se vleče krokem, i autobusová a tramvajová přeprava. Tuším, že se tomuto jevu říká "efekt motýlích křídel".

Tak tedy zde Vám překládám svůj inovativní plán. Nebojte se, k jeho realizaci nebude třeba o mnoho více peněz, než by stála náhrada onoho zlomeného krumpáče pracovníka silničních staveb ve čtvrti XY, takže nemůžete můj návrh smést snadno se stolu argumentem: A kde na to mám vzít finance?

Je to prosté a jednoduché: projekt vedoucí ke zlepšení kvality služeb pražské MHD by si financovali sami účastníci silničního provozu a uživatelé veřejné dopravy. Každý z nich by povinně prošel jakýmsi školením, jak správně a efektivně využívat městské dopravy. Kdo by se nepodvolil dobrovolně (rozumějte povinně), ať si klidně chodí po městě pěšky.

K řádnému proškolení každého potenciálního pasažéra, který se pohybuje po našem hlavním městě jinak než po svých, by sloužil jakýsi Manuál, který by vydal příslušný úřad s požehnáním vlády ČR, tudíž by byl závazný pro všechny.

Tento Manuál by byl v podstatě něco jako "kurz přežití" v městské hromadné dopravě. Kromě základních údajů, jakými typy dopravních prostředků (počínaje tramvajemi, autobusy, lanovkou, přívozem, koňským povozem..., konče elektrokoloběžkami) disponuje hlavní město Praha, by měl určitě obsahovat přehled různých krizových situací v MHD a náměty jak je řešit.

Pokud by snad někdo namítal, jakože co je to za bezostyšnou buz...ci, je na místě poznamenat, že všichni uživatelé aut přeci vynaložili nemalý peníz na autoškolu a získání řidičského oprávnění, tak proč by to ostatní, kteří se jen "vezou" měli mít zadarmo (nepočítám-li směšnou cenu ročního kuponu na MHD - v přepočtu 10 Kč na jeden kalendářní den).

Sepsáním této "rukověti" by mohl být pověřen nějaký úředníček, který stejně nemá nic důležitého na práci než dávat razítka na hromady nepotřebných dokumentů. Tento pisálek by si samozřejmě zasloužil za své dílo, které by koneckonců mohl zkompilovat za pomoci výpovědí uživatelů MHD kdesi na Fejsbuku, přiměřený honorář. Jak už jsem uvedla - ohodnocení tohoto autorského výplodu by se zhruba rovnalo ceně jednoho krumpáče (dle zdrojů z internetu se pohybuje někde v rozmezí pěti set až tisíce pěti set korun), což státní kasu nezruinuje.

Zcela zdarma Vám zde poskytnu pár podnětů pro inspiraci:

- cestující v MHD by jistě ocenili, kdyby součástí školení byl nácvik základních judistických chvatů - v přeplněných dopravních prostředcích je třeba velmi často bránit vlastní tělo před újmou
- částé výpadky běžného provozu v dopravní špičce způsobují u mnoha jedinců záchvaty vzteku, zuřivosti, hysterie až totální rezignace - určitě by se v kurzu přežití hodil psychologický trénink jak zvládat extrémní situace
- nebylo by od věci tu a tam užít i techniky meditace - například ke zklidnění mysli a znovunabytí duševní rovnováhy
- zcela nezbytné je, aby se všichni účastníci hromadné přepravy seznámili i s alternativními cestami z domova do práce.
Zde mohu nabídnout své vlastní cenné zkušenosti: někdy je rychlejší a zdraví prospěšnější jít do práce pěšky (byť je to deset kilometrů) než se zbytečně rozčilovat nad tím, že cesta tramvají, která by normálně zabrala patnáct minut, se protáhla na padesát minut. Také se mi osvědčilo vymýšlet si nové trasy jak se dostat do práce, když je nejkratší cesta zasekaná dopravou. Znáte to rčení: cesta je to sice delší ale zato horší..., aneb když to nejde horem, musí to jít spodem.

Zde bych konečně měla vysvětlit titulek tohoto článku: opravdu zde nehovořím o horních a spodních tělních otvorech, jak by se mohlo na první pohled zdát. I když tematika článku možná leckomu hýbe s útrobami a zanechává pocit, že nejlépe je se na věc ...........(horem) nebo .......... (spodem). Opět se inspiruji vlastními autentickými zážitky: ono je celkem jedno jestli se z bodu A do bodu B dostanete nejkratší možnou cestou (v mém případě povrchovou dopravou), když můžete za stejné jízdné použít cestu okružní přes body C, D, E a F dopravou podzemní, která je sice asi tak dvakrát nacpanější a trvá o deset až patnáct minut déle. Cíle je nakonec dosaženo a ještě si ušetříte psychické trauma, když jak pitomec sedíte už půl hodiny na tom nejblbějším místě uprostřed cesty do práce, tramvaják vám neotevře dveře, protože by ohrozil vaši bezpečnost, bezmocně nadáváte na celý svět a je vám to stejně prd platné.

- co se týče uživatelů osobních aut, kteří nemalou měrou přispívají k dopravní zácpě, protože prostě nechtějí (vlastní pohodlnost, fobie z lidí, snížená imunita a co já vím proč) nebo nemohou (neb vezou náklad zboží a podobně) sdílet společný prostor s uživateli MHD, zde bych také měla alternativní řešení: pořiďte si ochranný oděv (např. chemickou kombinézu), abyste nepřišli do nepříjemného tělesného kontaktu s lidmi v "socce". Jak přepravit zboží, objemné náklady, pacienty do nemocnice atd. jinak než autem mne zatím bohužel nenapadá, ale ruku na srdce tito přepravci netvoří většinu aut projíždějích městem.

Vážený pane ZODPOVĚDNÝ, zkuste se nad těmito nápady alespoň zamyslet, než tento dopis zahodíte do koše a pomyslíte si cosi nelichotivého o jeho pisatelce. Pochybuji, že Vy sám městskou hromadnou dopravou jezdíte, tudíž o problematice příliš mnoho nevíte, takže byste neměl ignorovat hlasy z "lidu".

S limitovanou úctou a přáním pevného zdraví

Vaše zatím nezdolná a nepokořená cestující MHD

P. S.: Děkuji za podněty v diskuzi pod článkem. Trochu jsem opravila některá svá tvrzení. Za MHD zodpovídá samozřejmě magistrát, ale stav silnic a veřejných komunikací je nepochybně v gesci někoho jiného. Netuším koho, ale předpokládám, že tyto problémy si jako horký brambor přehazuje více rezortů. Beru to sportovně, ale občas mne to dost vytáčí. Kde není konkrétní viník, není ani zodpovědnost.

P. P. S: Řidičů MHD si vesměs vážím. Nemají to lehké. Jejich práce je občas plná adrenalinu.

Tak zas někdy příště. :))