Na chvíli se zastavit...
Tak teda. Co když dodržujete všechna možná i nemožná preventivní opatření? Jinak ani nemůžete, protože na každém kroku vám někdo přikazuje: MUSÍŠ nebo NESMÍŠ. Věříte, že se vám ta potvora nějakým zázrakem vyhne a zaháníte jí od vašich dveří všemi dostupnými prostředky. A stejně je vám to houby platné. Bum prásk. Tak dlouho se chodí se džbánem...
Ty testy, co fasujeme v práci, mají, pravda, omezenou spolehlivost. Jenže vždycky když ukážou něco podezřelého, nemůžete se tvářit jakože nic. Předpisy jsou předpisy. Na koho to slovo padne, ten musí jít dočasně z kola ven, musí se podrobit dalšímu méně příjemnému vyšetření a pak ČEKAT, jak to dopadne.
Tak teď jsem si vytáhla ten los v podobě nekvalitního testu ze sady já a pár dalších - všichni máme dvě více či méně zřetelné čárky. To vypadá na epidemii! Pro učitele platí stejná pravidla jako pro žáky: máš podezřelý výsledek, šup s tebou do izolace, dokud se neprokážeš oficiálním certifikátem (žádné amatérské šťourání v nose!), že jsi či nejsi v pořádku.
Dobrá. Beru to jako fakt. Sbalím si svých pět švestek a jdu na odběr vzorku na příslušné pracoviště. Dvoudenní nucený pobyt doma neberu jako tragédii. Třeba je to signál k tomu na chvíli se v tom nekončícím koloběhu a blázinci zastavit. Nebo dohnat resty, na které v běžném kalupu není čas.
Hele, vždyť já jsem si nějak nevšimla, že už tu bude pomalu zima. Když nepočítám, že mi po ránu slušně mrznou prsty bez rukavic a že jsem tuhle vyšvihla minimálně dvojný axel na zamrzlé louži a tak tak neskončila se zlomeninou na chirurgii. A proč je pořád taková tma, šedo a ponuro? No jo, kam se poděly veselé barvy podzimu? Listí už je z větší části spadané a venku se z nebe sype cosi mokrého a studeného.
Že by sníh?
Tak na koulovačku či sněhuláky to u nás ve městě zatím nevypadá. Ale říkám si s jistou nadějí, že když Kateřina oslavila svátek na blátě, mohli bychom se zase jednou dočkat zimy na ledě (tedy vzhledem k mým krasobruslařským schopnostem bych preferovala spíše na sněhu). Uvidíme.
A co to tam zase visí na sloupech veřejného osvětlení? Poblikává to na mě, když jedu za tmy do práce a za tmy z práce?
Že by blížící se Vánoce? Už zase? To jsou mi věci. Nějak přestávám sledovat ten závratný tok času.
A víte, na co jsem při té nucené odstávce přišla? Tedy není to nic převratného. Že člověk, který se pořád někam štve, honí, kvaltuje, stresuje, běží tryskem, padá na tlamu a stejně pořád nestíhá, tak nějak zapomíná na důležité věci v životě.
Asi si začnu dělat čárky (a doufám, že jich bude více než dvě), kolikrát jsem měla za poslední dobu čas se zastavit.
Popovídat si s milými lidmi.
Odpočívat.
Udělat sobě nebo ostatním radost.
Rozhlédnout se kolem sebe, zhluboka se nadechnout, vydechnout, přeřadit na menší rychlost... A tak dále.
A jak to vše dopadlo? Vše je OK. Still alive and kicking.
Opatrujte se. A zas někdy příště. :))
Pavla Kolářová
Lupénková pilka v rukou rozvášněných žen aneb Jak to vidí umělá inteligence
Člověk se nestále učí, neb je to tvor rozumný a příroda ho obdařila inteligencí. Prý... No, dejme tomu, že ano. Jenomže je to také tvor líný a co může, to si usnadní. Vezměte si takový pazourek, zápalky, kolo, splachovací záchod...
Pavla Kolářová
Dobrej ročník...
Tak teda zase jsme o rok starší. Nepotrpím si na patetická slova, ani tu nechci bilancovat, jen trochu zalistuji ve svých vzpomínkách. Asi začnu s alkoholem. Totiž ne s jeho konzumací, ale dám k dobru pár poznatků, které jsem...
Pavla Kolářová
Když nechcete zapadnout...
Tak nám už více než dva dny chumelí... Pár centimetrů sněhu? Řeknete si, to je toho. Ti z města jsou ňáký zpovykaní. U nás jsme na něco takového dávno zvyklí... No i když v posledních letech je toho bílého nadělení čím dál tím...
Pavla Kolářová
Nemáme koule, zeptejte se příští týden...
V obchodech pomalu a jistě začíná každoroční předvánoční šílenství a mě se zmocňuje každoroční panika. Pokud nemusím, tak v následujících týdnech do žádných větších obchodních center nepáchnu. Zvažuji několik únikových variant,...
Pavla Kolářová
Konečně je hnusně...
Víte co? Od tý doby, co tu máme to globální oteplování či co, je počasí celý poblázněný a kdo se v tom má vyznat, jaké je vlastně roční období. V zimě je teplo. Na jaře mrzne. V létě je extrémní sucho nebo prší a prší. No a...
Pavla Kolářová
Možná...
Možná se bojím toho, že mám strach... A tenhle pocit mne všude doprovází... Varování: ano, je to poezie, taková trochu pesimistická...Ale taky do určité míry motivační...
Pavla Kolářová
Jak jsem začala pít pivo, zapálila se mi lýtka a málem ze mne byla celebrita...
Cestování nás obohacuje o nové zážitky a životní zkušenosti. Pokud nepotřebujete pětihvězdičkový hotel, vyhřívaný bazén a karaoke párty, stačí málo: vyberte si směr a cíl, dopravní prostředek, kde složíte hlavu, kde se najíte a...
Pavla Kolářová
Proč bychom se nepotili...aneb Jak nejlépe přežít vedra...
Jak jsem naznačovala v předchozím článku, původně jsem se chystala úplně jinam, totiž do cizokrajných končin na jihu. A kam myslíte, že jsem jela místo toho? No zase na jih... ale do míst mně více či méně známých. Pořád je co...
Pavla Kolářová
Sedm věcí, které musím stihnout, než mi bude 60...
Jak by měl člověk strávit svůj narozeninový den? Být s těmi, které mám ráda? Bujarou oslavou? Bilancováním, co život dal a vzal? Dělat něco ztřeštěného? Učinit zásadní životní rozhodnutí? Víte co, tohle nejde úplně naplánovat,...
Pavla Kolářová
Reportáž psaná na potítku...
Nezačalo to vůbec dobře... Totiž rozbila jsem hodiny. Ne snad, že bych byla pověrčivá, ale co když to přináší smůlu? Ale hlavně také čím budeme měřit čas? Dobrá, zakoupím nějaké v asijském krámku a budou doufat, že vydrží...
Pavla Kolářová
Sedící býk se za mlada jmenoval Skákající jezevec aneb Hlavně o tom moc nepřemýšlejte...
Fantazie zkrátka nezná hranic.To aspoň tvrdí poslední věta Textu 1 z letošního didaktického testu z češtiny. Zde bych autorům určitě dala za pravdu. Ale to je asi tak jediný bod, ve kterém se naše názory nerozchází. Jinak bych...
Pavla Kolářová
Tak trochu v rejži...
Jak to máte s orientací v terénu? S pamětí? Technickou gramotností? A tak podobně. No já se jen ptám, jestli jste na tom podobně blbě jako já. Pokud ano, stejně mě to neuklidnilo, protože já jsem momentálně tak trochu v rejži...
Pavla Kolářová
Vesmírné zvláštnosti..., PF 2023
Hlášení základně: po dobu mého letu vesmírem v tomto kalendářním roce se stalo spoustu zásadních věcí. Zde předkládám k nahlédnutí fotodokumentaci planety Země a některé dílčí zprávy z palubního deníku. Vracím se zpět ze své mise.
Pavla Kolářová
Všichni budou flexit, co všechno dostali pod stromeček...
To jsem tahle včera jela úplně narvaným autobusem, do kterého navíc přistoupila početná skupinka střítků tak kolem deseti jedenácti let. Proč skřítků? No protože měli na hlavě takové ty červené čepičky s bílou bambulkou, prostě...
Pavla Kolářová
Jsem tak trochu na hlavu...
V poslední době se nám tady rozmohl takový fenomén. Několik zdejších blogerů tu občas, kromě jiných článků, píše i verše a blogerky, které by v sobě také určitě našly nějaké ty básnické vlohy, se k tomu pořád ne a ne rozhoupat...
Pavla Kolářová
Už máte pořešený Vánoce?
"Letošní Ježíšek bude asi opravdu chudej, jako ten skutečnej tenkrát ve chlívě v Betlémě", sdělila ustaraně Karolína Markétě u jejich pravidelnýho kafe ve čtvrtek po práci. "Nějak se nemůžeme dopočítat peněz za plyn, potraviny,...
Pavla Kolářová
Cíl mise je jasný: prozkoumat a zdokumentovat...
Tak vážení, všechno je úplně jinak. Ano, už jste na těchto stránkách leccos zaslechli o jakémsi výjezdním zasedání zdejších pisálků a fotografů v nejmenované moravské metropoli. Jak jinak, tady se vše vykecá. Musím to ale uvést...
Pavla Kolářová
Ranhojič zlomených srdcí
"Tak jak ses měla na tý svý exotický dovolený?" vyzvídá kamarádka. "Ále, bylo tam příliš mnoho Sněhurek a málo trpaslíků, totiž vlastně princů", shrnula Romana vágně svůj prázdninový pobyt, od kterého si možná slibovala trochu...
Pavla Kolářová
Když praží slunce či leje jak z konve aneb Proč jezdit na kole...
Kolik potu musíte vyplavit z těla, kolik promočených triček vyždímat, kolikrát nahodit spadlý řetěz, zalepit píchlou duši, pofoukat modřiny a rozbitá kolena, než pochopíte, že tohle přesně dává nějaký smysl? Pokud vám to však...
Pavla Kolářová
Cesta do Tramtárie II. aneb Jak jsem nepotkala Vinnetoua a nakonec mne neunesli...
Kdo z vás nikdy neviděl proslulé filmy s ušlechtilým náčelníkem Apačů a jeho věrným bílým bratrem, který se ohání pěstmi v boji za spravedlnost? Nevím jak vy, ale já jsem s nimi vyrůstala. Tolikrát jsem chtěla prožít aspoň...
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 333
- Celková karma 12,23
- Průměrná čtenost 873x