Diskuse

Bojíš se tmy?

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

To se mi hezky četlo. :-)

A po letech jsem si díky tomuto Vašemu blogu vzpomněl jak jsem se, co by děcko, strašně bál chodit do sklepa.

(Vždyť bylo úplně jasné, že tam čeká děsivá vraždící příšera. Nikdy jsem nechápal, že o tom maminka nechce vědět. :-) )

Tak díky.

0 0
možnosti
Foto

Tak to jsme na tom byli podobně - sklepy byly u nás doma obzvláště temné.;-)

Díky za přečtení a za komentář.:-):-):-)

1 0
možnosti

Tmu (a ticho zároveň) uplně nesnášim. Když jsem sám doma, spim se zapnutým rádiem:)

0 0
možnosti
Foto

Ahoj Romane, vítej zpátky z cest. S tím rádiem bych asi neusnula. Jinak jsem ráda podle diskusních příspěvků, že v tom strachu z tmy nejsem sama.;-)

Díky za nakouknutí.:-):-):-)

0 0
možnosti

Mám tmu ráda. Napustím si vanu bublinkami, schoulím se do ní za tmy a relaxuji. jeden známý, psycholog, mi řekl, že si evokuji pocit dítěte v děloze. Možná, funguje to.

1 0
možnosti
Foto

Možná že jo, ve vaně s bublinkama bych to klidně riskla - no možná z bezpečnostních důvodů bych někde nechala rozsvícenou svíčku.

Díky za komentář.:-):-):-)

1 0
možnosti
Foto

teda být někde zamknutá s pavoukama tak je po mně8-o

1 0
možnosti
Foto

Nápodobně.;-) Díky za nakouknutí, Libuše.:-):-):-)

0 0
možnosti
Foto

Tmy někdy ano, někdy ji mám ráda. Ale pavouků VŽDY;-D

I já mám zážitky s pavouky z dětství, fajné připomenutí R^:-)

1 0
možnosti
Foto

Díky za milý (fajné) komentář. :-):-):-)

1 0
možnosti
Foto

tmy se moc nebojím, mám ji dokonce ráda...ale v životě nezapomenu,jak nahoru do ložnice u tety utekl náš Bojárek a já nevěděla co mi to rachtá pod postýlkou... řvala jsem jak tur a hysterický záchvat... takže nejsem odvaha... to zas neR^ hezký blog:-)

1 0
možnosti
Foto

Děkuji za nakouknutí.:-) Já se tmy bojím, jen když musím jít sama černočernou ulicí apod. Pár takových menších skoroinfarktů jsem už taky zažila, např. při nočních bojovkách - jako dítě i jako vedoucí (když na mě někde někdo vybafnul).

Měj se fajn.:-):-):-)

1 0
možnosti

Já se nebojím!!! Ale proč se mně ježí vlasy, když jdu ve tmě???8-o

1 0
možnosti
Foto

Jo, to nevím.;-) Děkují za přečtení, Věro.:-):-):-)

1 0
možnosti
Foto

Pavlo, hezké.R^ Bojím se i teď a dokážu mít ve tmě hrozné představy, jako když jsem byla malá;-)

1 0
možnosti
Foto

Takže mě jistě chápeš. Nemyslím, že jsem úplný zbabělec, ale... přesně - ty představy.8-o

Díky za komentář, Jitko.:-):-):-)

1 0
možnosti

R^Moc hezké vzpomínky....:-)

Ty plácky našeho dětsví se nám z paměti nevytratí...., našemu jsme říkali palouček, byl olemován třípatrovými činžáky. Břízy dobře rozestavěné vedle sebe byly fotbalovou brankou, ta druhá byla z kupičky svetrů...., vedle na trávě ženské bělily prádlo,a chodili ho pravidelně kropit, k vodě měly blizoučko, na kraji paloučku na chodníku pumpička, kam se chodilo pro pitnou vodu, v zimě, když mrzlo, byla vedle ní perfektní dlouhá klouzačka na obě strany. Uprostřed paloučku neznámý strom se zelenými doutníky, na podzim uschly a to jsme je chodili pokuřoval na střechu domů s asfaltovou střechou, která se už jako v létě neroztékala a nelila na boty. A po kouření samozřejmě dobrá ústní hygiena a vzorně domů k maminkám....

1 0
možnosti
Foto

Kde jsou ty naše paloučky, plácky, březové hájky...? Kam se jen poděly? Díky za nakouknutí.:-):-):-)

1 0
možnosti

I80v97a 16M35a63r19k31o75v11á

23. 9. 2017 13:20

Za mlada jsme s bráchou dělali do krtičanců na louce rukama "stopy" ohromného zvířete, nazvali jsme ho baniup a strašili jsme tím ostatní děti. Jenže nakonec jsme té báchorce sami uvěřili, a baniupa jsme se báli taky... :-) Hezké pojednání o dětském strachu, PavloR^

3 0
možnosti
Foto

Inu, dětská fantazie někdy nezná meze.;-) Díky za milý komentář, Ivo.:-):-):-)

0 0
možnosti

Žebříčky

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS