Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Atta, pala, Ama, achich, ojoj, ano, né?

14. 08. 2017 21:13:19
Dělám to samozřejmě z ryze zištných důvodů. Prý se hraje o ceny! A taky chci trochu polechtat svý ego, jako že jsem teda fakt dobrá, chytrá a mám rozhled. A kromě toho je to taky jeden z mála okamžiků dne, kdy po mně výjimečně...

...nikdo nic dalšího nechce. Uspím děti po obědě (tatínek se uspí sám), udělám si kafe, uvelebím se do křesla a dám se do toho. Zašustím novinami a nacvičeným pohybem v mžiku nalistuju "Velkou letní křížovku o ceny", která vychází po dobu prázdnin den co den v jednom celostátním deníku. Už kvůli tý křížovce ženu každý den manžela, sotva ráno proloupne oko, do stánku s novinami. Výmluvy, že je na dovolený, na mne neplatí, aspoň má trochu pohybu před snídaní. Ostatně já jsem přece taky na dovolený (včetně tý mateřský).

Dělá to nejen pro svý zdraví, ale taky pro to, aby mé mozkové závity při vykonávání stereotypních činností typu: přebalování, krmení, koupání, praní, žehlení, broukání ukolébavek, ťutání a ňunání, úplně nezakrněly. No a navíc, jde přece taky o ty lákavý ceny: jedna peněžní výhra, dva šťastlivci mohou získat jednoduchý fotoaparát a dalších dvacet zajímavou knihu.

Lichotí mi, že zatím všechny křížovky, které mi přišly pod ruku, jsem vyluštila. Pravda, nejsou vyloženě určeny pro čtenáře s IQ 150 a výše, ale i tak v nich číhají různá úskalí a nástrahy, se kterými je třeba se porvat. Nicméně asi tak po páté dokončené tajence se nemůžu zbavit dojmu, že autorem je pořád ten samý člověk, na kterého připadl nevděčný úkol zásobit denně nenasytné luštitele novou křížovkou. Třeba by rád trávil dusné letní dny jinak, ale job je job.

Tak alespoň čas od času "obšlehne" osvědčená slova z předešlých výtisků novin, však on to čtenář nepozná, a kdyby ano, určitě ho potěší, že může znovu a znovu použít nově nabyté znalosti. Takže díky němu už vím, co je to tapiok případně maniok (když je to s "o", zaručeně nejde o psychické vyšinutí), oprášila jsem si pár slovenských výrazů nezbytných k životu a už tolik netápu v zeměpise.

Občas trochu autora podezírám, že je to maniak (tentokrát opravdu s "a") přes zoologii. Copak o to, lesní zvíře kunu nebo srnu švihám do čtyř prázdných políček od oka, podle toho co tam zrovna vychází. Ale odkud mám znát druhy lemurů, lenochodů, tropických mravenců či antilop, které se po našich lesích rozhodně neprohánějí? O akvarijních a jiných rybkách nemluvě! Vždyť já ani nerozeznám sumce od kapra!

A kdo si má pamatovat co je to atta, kata, akara, pala, ai apod., když musím v hlavě udržet jiné důležitější věci: co dávat do příkrmů batolatům, jak vyčistit skvrnu od ovoce nebo od čaje, co nejlépe zabírá na bolest při prořezávání zoubků nebo jak zahnat prdíky?

Často se snažím představit si povahu, respektive "letoru", onoho autora letních křížovek. Musí to být nějaký spisovně hovořící staromilec, vzhledem k frekvenci starodávných řídce používaných slov. Některá by se možná znovu ujala ve slangu současné mládeže, např. "onudit" neboli "otrávit". Také je to zřejmě poněkud nepraktický člověk, dosud si nepořídil automatickou pračku a jako "pomůcku na praní" používá stále ještě valchu (jeho oblíbené slovo v každé druhé křížovce) - to bych ho chtěla vidět, jak pere pro naše dvě mimina!

Nevím, jaké má oblíbené jídlo, snad kromě ovaru, ale zřejmě nepodléhá současným reklamám na žvýkačky bez cukru typu Orbit nebo Wrigley Spearmint a pro jistotu se předzásobil osvědčeným avšak už dlouho nevyráběným druhem žvýkacích gum značky Sevak (pamatujete takový ty tuhý zelený?). Patrně je to též člověk poetického ducha, protože jeho křížovky se hemží různými citoslovci a onomatopoickými slovy. Už mi tím trochu leze na nervy a manželovi taky. Pořád ho otravuju dotazy, jak by vyjádřil údiv, nesmírný údiv, silné obavy, úpornou bolest či váhavý nesouhlas.

No ale toto? Ojoj? Achich? Ochich? Jauvajs? Ale né? Nu ano? Že by?

Je mi jasný, že těmito otázkami působím manželovi úpornou bolest (podle toho jak se tváří), takže se slovy hrk, srk, lok, hek, mrk, krk si budu muset poradit sama, jestli nechci svého muže už totálně nakrknout.

Do prkýnka!!! Ale už!!! (expresívní výrazy pro silné zklamání či znechucení)

Přes všechny tyto nesnáze, podlosti, poťouchlosti a úsměvné jazykové starožitnosti, znovu a znovu usedám ke kávě a dalším křížovkám. Zatím jsem tedy ještě nic nevyhrála, ale to se jednou zlomí. Když už nic, budu moct jednou dcery, až povyrostou, poučit o tropickém mravenci atta nebo japonské lovkyni perel Ama, které už začínám mít v malíku.

----------------------------------------------------------------------------

Na závěr musím uvést na pravou míru pár věcí: nejsem na mateřské a zmíněným batolatům už se zuby dávno prořezaly. To jsem jenom po dlouhé době důkladněji uklízela šuplík a našla v něm sešit s různými čmáranicemi a poznámkami. Tenhle text (tedy jeho podstatná část) byl datován 27.8. 2001, pochází tedy z dob, kdy byl u nás internet ještě v plenkách (podobně jako naše dcery) a Facebook či blog iDnes ještě ani neexistovaly.

V té době lidi řešili úplně jiný věci, slova jako terorismus, ISIS, džihád atd., byly na pokraji jejich zájmu, ani v těch křížovkách se neobjevovala. Svět se prostě dost změnil...

P.S.: Dnes už dokonce můžete luštit křížovku pomocí programu na Googlu, ale to už nějak není ono.


Autor: Pavla Kolářová | pondělí 14.8.2017 21:13 | karma článku: 10.91 | přečteno: 306x

Další články blogera

Pavla Kolářová

Me before you...

Můj milý, než jsem tě poznala, můj život nebyl jednotvárný a suchopárný. Měla jsem relativně více času. Nemusela jsem se s tebou dělit o svou postel a, neber si to osobně, nechyběl jsi mi. Nechci být na tobě závislá, myslím, že...

8.11.2017 v 18:41 | Karma článku: 12.52 | Přečteno: 460 | Diskuse

Pavla Kolářová

Podprdu za dva milióny? To snad raději nahoře bez...

Nebýt MHD, tolik věcí by mi v životě uniklo. Mnohokrát jsem uvažovala, proč se většina mých blogů odehrává právě tam. Skoro bych očekávala, že by mi Dopravní podnik měl zaslat nějaký děkovný dopis či rovnou nabídnout celoroční...

5.11.2017 v 16:06 | Karma článku: 21.89 | Přečteno: 896 | Diskuse

Pavla Kolářová

Máte doma děti v pubertě?

Tak to raději tento článek vůbec nečtěte. Nenabídne vám nic nového a převratného, co už byste dávno nevěděli. Pro ty ostatní, které to teprve čeká, zde předkládám zjednodušený manuál, jak se vypořádat s dítky v „kritickém“ věku...

27.10.2017 v 15:36 | Karma článku: 15.53 | Přečteno: 464 | Diskuse

Pavla Kolářová

Moje tvář ztratila hlas

Takhle po ránu cosi říkám a uprostřed věty se najednou ozve bezmocné sípání a pak už jen jakési neartikulované zvuky. No bezva, sice je to pořád lepší než ztratit tvář, jenže v mojí profesi úči je to přeci jen tak trochu průšvih...

20.10.2017 v 7:57 | Karma článku: 18.87 | Přečteno: 1542 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Helena Vlachová

O dobrých lidech mezi námi

Sdělovací prostředky nás zahlcují především negativními zprávami. Jako by nestačilo, že je venku mlha, prší a rychle se stmívá...

22.11.2017 v 6:02 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 11 | Diskuse

Pokorná Mirka

Zákony profesora Parkinsona platí,

napadá mě často. Naposledy, když jsem slyšela o jednání nově zvolené poslanecké sněmovny. Parkinson bylo skutečné jméno skutečného profesora.

21.11.2017 v 15:19 | Karma článku: 15.58 | Přečteno: 499 |

Milan Šupa

Demaskování pokrytectví charity, přijímání migrantů a ekologie

Žijeme v době maximálního rozkvětu pokrytectví a tento fakt nebude žádnou novinkou pro nikoho, kdo je jenom trochu vnímavý.

21.11.2017 v 15:15 | Karma článku: 27.73 | Přečteno: 1086 | Diskuse

Jana Slaninová

Kruté ženy

Kdo ví, kde to všechno začalo a jak. Jistě vím jen to, že jejich prabába, byla žena od rány a tvrdá jako chlap. Taky paličatá jak stádo beranů.

21.11.2017 v 14:30 | Karma článku: 14.33 | Přečteno: 545 | Diskuse

Josef Komárek

Byli mezi disidenty lidé „s podstatnou poruchou mozku“?

Oni sami mne přesvědčují, že ano. Nicméně bych se nedivil, kdyby ten „zvukař“ (tj. ten moravský kraválista) dostal za tu výtržnost od nějaké té ušlechtilé organisace Havlovu cenu. Ta ostatně k ničemu jinému neslouží.

21.11.2017 v 13:50 | Karma článku: 38.16 | Přečteno: 1763 | Diskuse
Počet článků 176 Celková karma 15.63 Průměrná čtenost 940

Píšu, tedy jsem. Díky, že to občas někdo čtete. Neberu se příliš vážně, jen tak plkám, vymýšlím si, hraju si se slovy, protože je to pro mne tak trochu droga a tak trochu psychoterapie.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.