Zakažte jim to...

Nadzvedl mne ze židle diskusní příspěvek jedné mladé ženy na FB. Budu ho pouze parafrázovat, něco asi v tomto duchu: Zakažte důchodcům, aby volili. Oni to stejně hodí nějakýmu de... a my v těch sr... potom budeme žít... Slečno,...

...asi takhle: já osobně mám do důchodu ještě hoooodně daleko, ale podstatnou část svého života jsem prožila v režimu, kde se neustále něco zakazovalo. Snad proto mám k výrazu "zakažte" takovou averzi. Jo a taky poměrně dost nesnáším zevšeobecňování.

Důchodci, které ve svém příspěvku s takovým despektem zmiňujete, byli v dobách, kdy jste Vy ještě nebyla ani v plenkách, v produktivním věku, starali se o své děti, dost možná právě o Vaše rodiče, a dělali, co bylo zkrátka v té době možné a potřebné. Neměli to jednoduché, protože nejlepší léta svého života strávili v totalitě, třeba ani nemohli studovat a vybrat si povolání, jaké chtěli, a změna režimu je zastihla až ve středním věku.

Většina z nich se naštěstí zorientovala v nových poměrech snadno a rychle, protože jim prostě nic jinýho nezbylo. Naučili se pracovat na počítači, který pro ně vůbec nebyl samozřejmostí jako dnes pro vás mladý, doplnili si vzdělání v angličtině a jiných cizích jazycích a možná se teprve po čtyřicítce poprvé podívali do zahraničí.   

A co jako, koho to zajímá? Lidi jako Vy asi nejspíš ne. Mnoho Vašich vrstevníků si myslí, že ti dříve narození už nemají co mluvit do veřejného dění, že už jim v podstatě o nic nejde, protože mají svý jistý a nějak už to tady doklepou. A vůbec, ty jejich zkostnatělý názory! Všechno, co bylo více než před třiceti lety patří přece do hlubokýho pravěku.

To je těžký omyl, milá slečno, protože právě jim je nejméně lhostejné, jak tady budou žít jejich dospělé děti a vnoučata. Za svůj dlouhý život se naučili nemyslet jenom na sebe, ale i na druhý.Tedy aspoň mám ten dojem. Rozhodně si netroufám strkat všechny představitele určité generace do jednoho pytle. Co člověk, to rozdílný osud a tedy i pohled na svět.

Nemám v úmyslu hledat konkrétního viníka toho všeobecného marasmu, do kterého v posledních letech čím dál tím více zabředáme. Nevím, jestli je to sousedovic Franta, co před pěti lety volil TOHO nebo TAMTOHO a podívejte, jak to dopadlo, nebo snad Pepina z horního náměstí, která se na volby pro jistotu vybodla, protože, jak říká, všichni stejně stojí za starou bačkoru...

Netuším, jestli těm, co to tady všechno "zpackali", a já bych si na nich nejraději vylila svůj vztek, je dvacet, padesát nebo osmdesát, a jestli preferují kandidáta A, B nebo někoho úplně jinýho. Fakt si nedokážu ani představit, jak vypadají a jaký mají tentokrát úmysly.

Co ale vím na beton, je, že nemám chuť poslouchat hlášky typu "Zakažte jim to...", protože tím se dostáváme zpátky někam, kde už jsme byli a kam se vracet nechci. Zakazovat a nařizovat si nic nenechám, pokud je to v rozporu s mým svědomím a právním řádem tohoto státu.

Ten určitě není dokonalý, ale já jsem si svobodně zvolila ty, kteří ho vytvářejí. Samozřejmě že bych chtěla, aby byl účinější, vymahatelnější, a aby zamezil bezpráví. Ušlechtilý myšlenky, říkáte si nepochybně, ale určitý rozdíl mezi mými osobními postoji a Vaším kategorickým "Zakažte jim to..." bych viděla: já už mám za sebou určitou životní zkušenost a patřím ke generaci, která taky nic nedostala zadarmo.

Mnohem větší obavy než z toho, čí podobizna bude dalších pět let viset na úředních místech, a jak nás ten dotyčný bude reprezentovat, začínám mít, upřímně řečeno, z jiných věcí. Nějak se nám tady zabydlela lhostejnost, sobeckost, nevraživost a jiný "nešvary".

To, že někdo ochotně usedá na vějičku populismu nebo prostě alibisticky k volbám ani nejde, s věkem vůbec nesouvisí. Spíš v tom bude vlastní pohodlnost a neschopnost vidět dál než za roh, kde končí moje osobní zájmy a začínají ty veřejné.

Není mi jedno, kdo bude hlava státu, ale dost těžko ovlivním, jestli vyhraje zrovna můj favorit. Nejspíš ne a budu to muset opět nějak respektovat, žít s tím a nadále fungovat. Nevidím řešení v tom, že budu jenom remcat a přemoudřele hlásat na sociálních sítích, že za to může tenhleten a támhleten.

Jo chápu, Vaše mládí ví holt všechno líp, takže to mi asi budete schopná i vysvětlit, proč více než padesát procent lidí do 30 let ignoruje volby.

A na závěr si neodpustím moudrou radu: naučte se přijmout fakt, že různí lidé různého věku mají odlišné názory. Prostě tak už to chodí. Zkuste jim to zakázat...

P.S.: Nějak jsem měla potřebu vyventilovat tenhle pocit, omlouvám se, jestli jsem se nějak dotkla mladých lidí. Nejsou všichni stejní. Mnohých si dost vážím a přeju jim úspěšnou budoucnost. :))