Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zakažte jim to...

12. 01. 2018 7:03:55
Nadzvedl mne ze židle diskusní příspěvek jedné mladé ženy na FB. Budu ho pouze parafrázovat, něco asi v tomto duchu: Zakažte důchodcům, aby volili. Oni to stejně hodí nějakýmu de... a my v těch sr... potom budeme žít... Slečno,...

...asi takhle: já osobně mám do důchodu ještě hoooodně daleko, ale podstatnou část svého života jsem prožila v režimu, kde se neustále něco zakazovalo. Snad proto mám k výrazu "zakažte" takovou averzi. Jo a taky poměrně dost nesnáším zevšeobecňování.

Důchodci, které ve svém příspěvku s takovým despektem zmiňujete, byli v dobách, kdy jste Vy ještě nebyla ani v plenkách, v produktivním věku, starali se o své děti, dost možná právě o Vaše rodiče, a dělali, co bylo zkrátka v té době možné a potřebné. Neměli to jednoduché, protože nejlepší léta svého života strávili v totalitě, třeba ani nemohli studovat a vybrat si povolání, jaké chtěli, a změna režimu je zastihla až ve středním věku.

Většina z nich se naštěstí zorientovala v nových poměrech snadno a rychle, protože jim prostě nic jinýho nezbylo. Naučili se pracovat na počítači, který pro ně vůbec nebyl samozřejmostí jako dnes pro vás mladý, doplnili si vzdělání v angličtině a jiných cizích jazycích a možná se teprve po čtyřicítce poprvé podívali do zahraničí.

A co jako, koho to zajímá? Lidi jako Vy asi nejspíš ne. Mnoho Vašich vrstevníků si myslí, že ti dříve narození už nemají co mluvit do veřejného dění, že už jim v podstatě o nic nejde, protože mají svý jistý a nějak už to tady doklepou. A vůbec, ty jejich zkostnatělý názory! Všechno, co bylo více než před třiceti lety patří přece do hlubokýho pravěku.

To je těžký omyl, milá slečno, protože právě jim je nejméně lhostejné, jak tady budou žít jejich dospělé děti a vnoučata. Za svůj dlouhý život se naučili nemyslet jenom na sebe, ale i na druhý.Tedy aspoň mám ten dojem. Rozhodně si netroufám strkat všechny představitele určité generace do jednoho pytle. Co člověk, to rozdílný osud a tedy i pohled na svět.

Nemám v úmyslu hledat konkrétního viníka toho všeobecného marasmu, do kterého v posledních letech čím dál tím více zabředáme. Nevím, jestli je to sousedovic Franta, co před pěti lety volil TOHO nebo TAMTOHO a podívejte, jak to dopadlo, nebo snad Pepina z horního náměstí, která se na volby pro jistotu vybodla, protože, jak říká, všichni stejně stojí za starou bačkoru...

Netuším, jestli těm, co to tady všechno "zpackali", a já bych si na nich nejraději vylila svůj vztek, je dvacet, padesát nebo osmdesát, a jestli preferují kandidáta A, B nebo někoho úplně jinýho. Fakt si nedokážu ani představit, jak vypadají a jaký mají tentokrát úmysly.

Co ale vím na beton, je, že nemám chuť poslouchat hlášky typu "Zakažte jim to...", protože tím se dostáváme zpátky někam, kde už jsme byli a kam se vracet nechci. Zakazovat a nařizovat si nic nenechám, pokud je to v rozporu s mým svědomím a právním řádem tohoto státu.

Ten určitě není dokonalý, ale já jsem si svobodně zvolila ty, kteří ho vytvářejí. Samozřejmě že bych chtěla, aby byl účinější, vymahatelnější, a aby zamezil bezpráví. Ušlechtilý myšlenky, říkáte si nepochybně, ale určitý rozdíl mezi mými osobními postoji a Vaším kategorickým "Zakažte jim to..." bych viděla: já už mám za sebou určitou životní zkušenost a patřím ke generaci, která taky nic nedostala zadarmo.

Mnohem větší obavy než z toho, čí podobizna bude dalších pět let viset na úředních místech, a jak nás ten dotyčný bude reprezentovat, začínám mít, upřímně řečeno, z jiných věcí. Nějak se nám tady zabydlela lhostejnost, sobeckost, nevraživost a jiný "nešvary".

To, že někdo ochotně usedá na vějičku populismu nebo prostě alibisticky k volbám ani nejde, s věkem vůbec nesouvisí. Spíš v tom bude vlastní pohodlnost a neschopnost vidět dál než za roh, kde končí moje osobní zájmy a začínají ty veřejné.

Není mi jedno, kdo bude hlava státu, ale dost těžko ovlivním, jestli vyhraje zrovna můj favorit. Nejspíš ne a budu to muset opět nějak respektovat, žít s tím a nadále fungovat. Nevidím řešení v tom, že budu jenom remcat a přemoudřele hlásat na sociálních sítích, že za to může tenhleten a támhleten.

Jo chápu, Vaše mládí ví holt všechno líp, takže to mi asi budete schopná i vysvětlit, proč více než padesát procent lidí do 30 let ignoruje volby.

A na závěr si neodpustím moudrou radu: naučte se přijmout fakt, že různí lidé různého věku mají odlišné názory. Prostě tak už to chodí. Zkuste jim to zakázat...

P.S.: Nějak jsem měla potřebu vyventilovat tenhle pocit, omlouvám se, jestli jsem se nějak dotkla mladých lidí. Nejsou všichni stejní. Mnohých si dost vážím a přeju jim úspěšnou budoucnost. :))

Autor: Pavla Kolářová | pátek 12.1.2018 7:03 | karma článku: 46.13 | přečteno: 7541x

Další články blogera

Pavla Kolářová

Mami, co bys říkala modrý?

Matka téměř dospělé dcery (respektive dvou) musí být připravena téměř na vše. Když se mne ta starší při utírání nádobí zeptala, jestli se mi líbí "modrý hombre", tak trochu jsem netušila, která bije. Taky nemusím vědět všechno,...

18.1.2018 v 7:13 | Karma článku: 13.71 | Přečteno: 489 | Diskuse

Pavla Kolářová

Hromada legrace za pouhých deset korun denně...

Po ránu mi zaručeně spraví náladu, když musím vstávat o půl hodiny dříve než loni a do práce se stejně dostanu o čtvrt hodiny později, než když jsem si pospala o třicet minut déle... Trochu zapeklitý početní příklad, co říkáte?

7.1.2018 v 13:34 | Karma článku: 21.21 | Přečteno: 932 | Diskuse

Pavla Kolářová

Ufňukaná, ukřivděná, nafrněná...

No tak teda udělám si takovou menší inventuru. Úplně všechno je špatně! Podívám se na sebe do zrcadla: kruhy pod očima, hele, támhle další vráska, tenhle šedivý vlas tam předevčírem nebyl... Jo a váhu radši vyhodím, však víte...

3.1.2018 v 10:23 | Karma článku: 18.85 | Přečteno: 568 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Libuse Palkova

Už aby mi bylo šedesát!

Následující informace mi dorazila e-mailem od velmi dobré kamarádky-pochybuji, že by mi chtěla poradit špatně nebo dokonce uškodit mému zdraví. A tak se s vámi o ty povzbudivé zprávy ráda podělím.

18.1.2018 v 18:05 | Karma článku: 17.24 | Přečteno: 704 | Diskuse

Petr Omelka

Největší "fotograf" šestnáctého století

Chlap zajel selce rukou pod sukni, ví přesně kam sáhnout. Ženská piští, jako by šlo o život, ale drží.

18.1.2018 v 16:35 | Karma článku: 21.00 | Přečteno: 480 | Diskuse

Magdaléna Zemanová

Jsem pěstoun a jsem na to hrdá!

Teď, zrovna dnes jsem někde četla, že mnoho lidí se stává převozníkem od smutku ke štěstí od jednoho vztahu k druhému a mne hned napadla paralela s pěstounkou péčí. Ano, jsem pěstoun.

18.1.2018 v 16:23 | Karma článku: 5.45 | Přečteno: 144 | Diskuse

Jana Slaninová

Lucifer: tak trochu jiný příběh nejsilnějšího anděla

Lucifer, Jitřenka a nebo Světlonoš. Kdo ví, které jeho jméno bylo mezi prvními... V jeho světle bylo možné vyrůst a nebo shořet.

18.1.2018 v 12:50 | Karma článku: 19.88 | Přečteno: 605 | Diskuse

Luděk Bouška

Desatera bible a jógy - dvě cesty

Obě desatera tvoří základ, směřování cesty, na které stojí celá další stavba. Uvádějí to, co bychom určitě neměli a také to, k čemu bychom měli směřovat. Od čeho máme odejít a o co máme usilovat...

18.1.2018 v 10:00 | Karma článku: 5.65 | Přečteno: 167 | Diskuse
Počet článků 187 Celková karma 17.91 Průměrná čtenost 952

Píšu, tedy jsem. Díky, že to občas někdo čtete. Neberu se příliš vážně, jen tak plkám, vymýšlím si, hraju si se slovy, protože je to pro mne tak trochu droga a tak trochu psychoterapie.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.