Dopisy na tábor
Klasika.
Ještě než autobus plný rozdováděných táborníků dorazí na místo určení, musí se vydat stejným směrem dopis od milujících rodičů, tak aby byl doručen nejpozději za dva dny a dítě netrpělo pocitem, že je dočista opuštěné a bezprizorní, protože se na něj vlastní rodina vykašlala, kdežto Pepíček z vedlejšího stanu už dostal šest dopisů hned první den tábora!
No jo, ale nezapomněla jsem náhodou ten předem napsaný pohled doma? A je na něm vůbec známka?
Zbytečné obavy, mám ho samozřejmě s sebou v kabelce. Byl napsán v nejpřísnějším utajení někdy v době mezi smažením řízků na cestu a balením kufru, a stylisticky a obsahově je, no přiznejme si to, poněkud slaboduchý a primitivní:
"Milé děti.... Jak se máte? My se máme dobře. A co počasí. Je pěkné? Tady to celkem ujde... máma a táta"
Četli jste už někdy něco přiblblejšího?
Jenže o čem má člověk psát, když od chvíle, kdy se rozloučil se svým dítkem, uplynulo asi tak deset minut? Váš rodičovský úkol zní jasně: pište, pište, pište - i kdyby nebylo o čem. Ono také většinou není. Přece nebudu vlastním ratolestem psát: tak jsme si konečně po sto letech vyrazili s kámoškama na dvě deci.... a ráno mě pak z toho šíleně bolela hlava, nebo: v práci to bylo jako vždy otrava, večer v televizi zase nic kloudného nedávali a v koutě na mě už několik týdnů zuby cení přetékající koš s prádlem k vyžehlení.....
Prostě táborová korespondence, je pro mne hotové utrpení. Proto když děti dostatečně povyrostly, hned jsem jim vyložila karty na stůl: nečekejte dopis (no tedy spíše pohlednici) dříve než v druhé polovině týdne, to víte poštovní služby nepracují rychlostí blesku....
" To nevadí", řekly děti téměř lhostejně a bezstarostně "stejně nám tam píšete jen samý blbosti..."
No není to na pár facek, takováhle ´upřímnost´? Kdo je to učil, říkat rodičům pravdu do očí?
Počítám si v duchu do deseti, polknu ostřejší slovo a nasadím sladký mateřský úsměv: "No hlavně nezapomeňte taky napsat vy nám..."
"No jó porád", dostane se mi láskyplného ujištění.
Koresponďák od dětí většinou dorazí asi tak v úterý. Zkušení táboroví vedoucí totiž hned první den, ještě než si děcka stačí vybalit a rozutéct se k jiným zajímavějším činnostem, zavelí: "A nyní všichni napíšou dopis rodičům - dorazili jsme v pořádku, máme se dobře, atd. atd..."
Někdy to bývá jediná zpráva od milujícího potomstva za celých čtrnáct dní. No zkrátka nemají čas.
Naše pubertální děti jsou přece jen za ta léta společného soužití celkem vycepovány díky dlouhodobému výchovného působení svých zploditelů, takže ví, co se sluší a patří - nakrmit rodiče hladovějící po informacích alespoň stručnou zprávičkou, když se tábor začíná chýlit ke konci. Něco v duchu: aby se vlk nažral a nezabralo to příliš mnoho času...
Takže asi tak dva dny před očekávaným příjezdem našich drahých miláčků najdeme v poště umatlaný lístek zhruba tohoto znění: "Stále ještě žijeme. Čau...."
Co chtít víc?
Pavla Kolářová
Lupénková pilka v rukou rozvášněných žen aneb Jak to vidí umělá inteligence
Člověk se nestále učí, neb je to tvor rozumný a příroda ho obdařila inteligencí. Prý... No, dejme tomu, že ano. Jenomže je to také tvor líný a co může, to si usnadní. Vezměte si takový pazourek, zápalky, kolo, splachovací záchod...
Pavla Kolářová
Dobrej ročník...
Tak teda zase jsme o rok starší. Nepotrpím si na patetická slova, ani tu nechci bilancovat, jen trochu zalistuji ve svých vzpomínkách. Asi začnu s alkoholem. Totiž ne s jeho konzumací, ale dám k dobru pár poznatků, které jsem...
Pavla Kolářová
Když nechcete zapadnout...
Tak nám už více než dva dny chumelí... Pár centimetrů sněhu? Řeknete si, to je toho. Ti z města jsou ňáký zpovykaní. U nás jsme na něco takového dávno zvyklí... No i když v posledních letech je toho bílého nadělení čím dál tím...
Pavla Kolářová
Nemáme koule, zeptejte se příští týden...
V obchodech pomalu a jistě začíná každoroční předvánoční šílenství a mě se zmocňuje každoroční panika. Pokud nemusím, tak v následujících týdnech do žádných větších obchodních center nepáchnu. Zvažuji několik únikových variant,...
Pavla Kolářová
Konečně je hnusně...
Víte co? Od tý doby, co tu máme to globální oteplování či co, je počasí celý poblázněný a kdo se v tom má vyznat, jaké je vlastně roční období. V zimě je teplo. Na jaře mrzne. V létě je extrémní sucho nebo prší a prší. No a...
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
NATO určilo červené linie. Má dva scénáře zásahu proti Rusku, píší média
Premium Severoatlantická aliance připravila krizové scénáře „červených linií“, při jejichž překročení...
V Česku byla opět vidět polární záře. Objevit se může i v dalších dnech
V noci na pondělí bylo možné z Česka sledovat polární záři. Nejjasnější byla po půlnoci a poté...
Sražení ženy a vnuček autem má druhou oběť, v nemocnici zemřelo jedno z dětí
Nehoda z Čáslavic na Třebíčsku si vyžádala druhou oběť. Auto tam minulý čtvrtek zatím z...
Odvolací soud potvrdil osvobození učitelky, která popírala válečné zločiny
Pražská učitelka Martina Bednářová, která čelila obžalobě z popírání ruských válečných zločinů na...
- Počet článků 333
- Celková karma 12,24
- Průměrná čtenost 873x