Se třeba rozkrájím...
Tuhle kolegyně přišla do práce plná dojmů z víkendového workshopu, kde se mimo jiné dozvěděla, jak zatočit se stresem. Nevěřícím posluchačům názorně předvedla uvolňující cvik, který se tam naučila: Zhluboka se nadechnout, zlomit se v pase a při výdechu nechat bezvládně padnout horní polovinu těla směrem ke kotníkům. Tento pohyb je doprovázen hlasitým bojovným výkřikem: DO PR......LE!!
Pro zvýšení účinnosti se prý doporučuje opakovat zmíněný cvik několikrát denně a nevyhovuje-li vám vykřikovat do světa cosi o zadní části těla, můžete ze sebe sypat jiná jadrná slova obsahující R. Prý to uvolňuje přetlak a napětí.
Dobrá, rovnou to prubnu: Kruci, sakra, doprčic na baterky, kurnik, hrome, kakraholte, mordyje! Ryčím zrána relaxační antistresovou mantru. Zírám do zrcadla na vrásčitou zdrchanou trosku s kruhy pod zarudlými zraky. Hrůza! Vyretušovat! Sprcha to nespraví. Vyrazit do rachoty? Zatracená práce! Vopruz! Zrušit nadměrnou robotu! Rezolutně protestuji proti manýrům krutých otrokářů! Tyrani! Revoluci! Mor, hadry a krupobití! K čertu s pracovní morálkou! Rebelii! Hernajs! Kurňa! Kryndapána!
Uff, dochází mi zásoba slušných slov s R a stres a napětí nepolevuje. Kde jsem udělala chybu? Možná bych se přeci jen měla při tom klení trochu odvázat. Ale to se sem asi nehodí - kodex, atd. a navíc jsem slušně vychovaná dáma v letech, doprdele říkám jenom když mě něco opravdusetsakranasere - asi tak pětkrát denně.
Ono se řekne, nepřeháněj to, neštvi se, zdraví máš jen jedno... Ale ono to někdy fakt nejde. Zvláště když vaši nadřízení nechápou, že den má jen dvacet čtyři hodin a přichází s dalšími požadavky, které přece hravě sfouknete za hodinku (dvě či více) o víkendu. Nebo to mám svěřit někomu jinému, jestli se na to necítíte? Za dveřmi přece čekají další uchazeči (to určitě!).
Moderní doba si žádá tzv. "multitasking" - pod tím si představím, že by měl člověk vypadat asi jako chobotnice s osmi chapadly, aby toho naráz více stihnul. Ideální by bylo, kdyby nechodil vůbec spát a volné chvíle by pokud možno zredukoval na minimum. Zbytečně ho zdržují od práce
Není nad to mít sestavený minutovník pracovního dne a všechny důležité schůzky a úkoly sepsané pěkně v diáři, na sáhodlouhých seznamech, lepítkách zdobících vaši už tak přeplněnou pracovní plochu. Pak můžete průběžně zjišťovat, že v tu samou dobu máte být na dvou různých místech, že některé termíny nejenže hoří, ale přímo plápolají, že co jste neudělali včera, to stejně neuděláte ani pozítří a tak dále.
Občas je asi potřeba umět praštit pěstí do stolu a říct DOST! Seřadit si trochu priority a zeptat se sám sebe: Stojí mi to za to? Jenže...pak se člověk zalekne možných následků, do stolu sice praští, ale to "dost" si zamumlá spíše jen tak pro sebe, zváží všechna pro a proti, polkne svou naštvanost jak hořkou pilulku a všechno jede zase nanovo.
Koneckonců, můžu si zajít na nějaký ten workshop, tam mi určitě poradí, jak odbourat stres. Nevím, jestli mi tam dají i návod, jak stíhat nestíhatelné. No když nic, tak mám jeden geniální nápad: se třeba rozkrájím...
Pavla Kolářová
Lupénková pilka v rukou rozvášněných žen aneb Jak to vidí umělá inteligence
Člověk se nestále učí, neb je to tvor rozumný a příroda ho obdařila inteligencí. Prý... No, dejme tomu, že ano. Jenomže je to také tvor líný a co může, to si usnadní. Vezměte si takový pazourek, zápalky, kolo, splachovací záchod...
Pavla Kolářová
Dobrej ročník...
Tak teda zase jsme o rok starší. Nepotrpím si na patetická slova, ani tu nechci bilancovat, jen trochu zalistuji ve svých vzpomínkách. Asi začnu s alkoholem. Totiž ne s jeho konzumací, ale dám k dobru pár poznatků, které jsem...
Pavla Kolářová
Když nechcete zapadnout...
Tak nám už více než dva dny chumelí... Pár centimetrů sněhu? Řeknete si, to je toho. Ti z města jsou ňáký zpovykaní. U nás jsme na něco takového dávno zvyklí... No i když v posledních letech je toho bílého nadělení čím dál tím...
Pavla Kolářová
Nemáme koule, zeptejte se příští týden...
V obchodech pomalu a jistě začíná každoroční předvánoční šílenství a mě se zmocňuje každoroční panika. Pokud nemusím, tak v následujících týdnech do žádných větších obchodních center nepáchnu. Zvažuji několik únikových variant,...
Pavla Kolářová
Konečně je hnusně...
Víte co? Od tý doby, co tu máme to globální oteplování či co, je počasí celý poblázněný a kdo se v tom má vyznat, jaké je vlastně roční období. V zimě je teplo. Na jaře mrzne. V létě je extrémní sucho nebo prší a prší. No a...
Pavla Kolářová
Možná...
Možná se bojím toho, že mám strach... A tenhle pocit mne všude doprovází... Varování: ano, je to poezie, taková trochu pesimistická...Ale taky do určité míry motivační...
Pavla Kolářová
Jak jsem začala pít pivo, zapálila se mi lýtka a málem ze mne byla celebrita...
Cestování nás obohacuje o nové zážitky a životní zkušenosti. Pokud nepotřebujete pětihvězdičkový hotel, vyhřívaný bazén a karaoke párty, stačí málo: vyberte si směr a cíl, dopravní prostředek, kde složíte hlavu, kde se najíte a...
Pavla Kolářová
Proč bychom se nepotili...aneb Jak nejlépe přežít vedra...
Jak jsem naznačovala v předchozím článku, původně jsem se chystala úplně jinam, totiž do cizokrajných končin na jihu. A kam myslíte, že jsem jela místo toho? No zase na jih... ale do míst mně více či méně známých. Pořád je co...
Pavla Kolářová
Sedm věcí, které musím stihnout, než mi bude 60...
Jak by měl člověk strávit svůj narozeninový den? Být s těmi, které mám ráda? Bujarou oslavou? Bilancováním, co život dal a vzal? Dělat něco ztřeštěného? Učinit zásadní životní rozhodnutí? Víte co, tohle nejde úplně naplánovat,...
Pavla Kolářová
Reportáž psaná na potítku...
Nezačalo to vůbec dobře... Totiž rozbila jsem hodiny. Ne snad, že bych byla pověrčivá, ale co když to přináší smůlu? Ale hlavně také čím budeme měřit čas? Dobrá, zakoupím nějaké v asijském krámku a budou doufat, že vydrží...
Pavla Kolářová
Sedící býk se za mlada jmenoval Skákající jezevec aneb Hlavně o tom moc nepřemýšlejte...
Fantazie zkrátka nezná hranic.To aspoň tvrdí poslední věta Textu 1 z letošního didaktického testu z češtiny. Zde bych autorům určitě dala za pravdu. Ale to je asi tak jediný bod, ve kterém se naše názory nerozchází. Jinak bych...
Pavla Kolářová
Tak trochu v rejži...
Jak to máte s orientací v terénu? S pamětí? Technickou gramotností? A tak podobně. No já se jen ptám, jestli jste na tom podobně blbě jako já. Pokud ano, stejně mě to neuklidnilo, protože já jsem momentálně tak trochu v rejži...
Pavla Kolářová
Vesmírné zvláštnosti..., PF 2023
Hlášení základně: po dobu mého letu vesmírem v tomto kalendářním roce se stalo spoustu zásadních věcí. Zde předkládám k nahlédnutí fotodokumentaci planety Země a některé dílčí zprávy z palubního deníku. Vracím se zpět ze své mise.
Pavla Kolářová
Všichni budou flexit, co všechno dostali pod stromeček...
To jsem tahle včera jela úplně narvaným autobusem, do kterého navíc přistoupila početná skupinka střítků tak kolem deseti jedenácti let. Proč skřítků? No protože měli na hlavě takové ty červené čepičky s bílou bambulkou, prostě...
Pavla Kolářová
Jsem tak trochu na hlavu...
V poslední době se nám tady rozmohl takový fenomén. Několik zdejších blogerů tu občas, kromě jiných článků, píše i verše a blogerky, které by v sobě také určitě našly nějaké ty básnické vlohy, se k tomu pořád ne a ne rozhoupat...
Pavla Kolářová
Už máte pořešený Vánoce?
"Letošní Ježíšek bude asi opravdu chudej, jako ten skutečnej tenkrát ve chlívě v Betlémě", sdělila ustaraně Karolína Markétě u jejich pravidelnýho kafe ve čtvrtek po práci. "Nějak se nemůžeme dopočítat peněz za plyn, potraviny,...
Pavla Kolářová
Cíl mise je jasný: prozkoumat a zdokumentovat...
Tak vážení, všechno je úplně jinak. Ano, už jste na těchto stránkách leccos zaslechli o jakémsi výjezdním zasedání zdejších pisálků a fotografů v nejmenované moravské metropoli. Jak jinak, tady se vše vykecá. Musím to ale uvést...
Pavla Kolářová
Ranhojič zlomených srdcí
"Tak jak ses měla na tý svý exotický dovolený?" vyzvídá kamarádka. "Ále, bylo tam příliš mnoho Sněhurek a málo trpaslíků, totiž vlastně princů", shrnula Romana vágně svůj prázdninový pobyt, od kterého si možná slibovala trochu...
Pavla Kolářová
Když praží slunce či leje jak z konve aneb Proč jezdit na kole...
Kolik potu musíte vyplavit z těla, kolik promočených triček vyždímat, kolikrát nahodit spadlý řetěz, zalepit píchlou duši, pofoukat modřiny a rozbitá kolena, než pochopíte, že tohle přesně dává nějaký smysl? Pokud vám to však...
Pavla Kolářová
Cesta do Tramtárie II. aneb Jak jsem nepotkala Vinnetoua a nakonec mne neunesli...
Kdo z vás nikdy neviděl proslulé filmy s ušlechtilým náčelníkem Apačů a jeho věrným bílým bratrem, který se ohání pěstmi v boji za spravedlnost? Nevím jak vy, ale já jsem s nimi vyrůstala. Tolikrát jsem chtěla prožít aspoň...
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 333
- Celková karma 12,24
- Průměrná čtenost 873x