Mám dojem, že naše paměť už nějak zarůstá trávou...
... s tím, že se věci vrací do starých kolejí. Mnozí si možná řekli, nějak bylo, nějak bude, musíme se s tím naučit žít. Třeba to bude mít i své výhody: určitý stupeň sociálních "jistot" (pokud vystačím s málem), "laciné" potraviny a běžné spotřební zboží (pokud je zrovna na skladě a pokud jeho cenu nesrovnávám se svým reálným příjmem), dostupná podniková rekreace, přídavky na děti, novomanželské půjčky, "bezplatná" zdravotní péči (tu jsme si nevědomky tenkrát platili plus mínus podobným způsobem jako dnes, tj. ze svých příjmů) a další "výdobytky" socialismu (pokud jsme byli loajální vůči režimu, drželi hubu a krok a příliš nevystrkovali růžky).
Moje dětství bylo krásné a bezstarostné, protože takové ty "standardní" každodenní problémy jako: kde sehnat dětské tepláky a boty, vystát frontu na nějaké lepší maso nebo pomeranče, hlavně se někde nějak blbě neprokecnout, nic moc nekritizovat a podobně, ležely na bedrech mých rodičů, tudíž šly zcela mimo mě. Od malého dítěte se očekávalo, že bude šťastné a snadno vstřebá takové ty řeči, které mu byly vštěpovány už od mateřské školky - že žije v krásné zemi s tím nejspravedlivějším politickým systémem a že ten si musíme bedlivě chránit před zlým kapitalismem a imperialismem kdesi na Západě. Věřila jsem tomu až za hrob, co jiného mi zbývalo. Doma se sice polohlasně v obýváku mluvilo o něčem, co se úplně neshodovalo s tím, co říkali ve školce a ve škole. Ale tomu jsem stejně moc nerozuměla. Koneckonců, to po mně ani nikdo něchtěl.
Na to, že realita není tak růžová a jednoduchá, jak se hlásalo, že tady něco s těmi "šťastnými zítřky" neštymuje, a že to s tou "lidskou tváří" socialistického zřízení je tak trochu Potěmkinova vesnice, přijde dítě poměrně snadno tak někdy kolem puberty, kdy se u něj rozvíjí kritické myšlení. I mně došlo, že věci, které se oficiálně říkají, nejsou tak úplně pravda. Dost mne udivovalo, že to spoustě lidem takto stačí.
Měla jsem to štěstí, že mne Revoluce a společenské změny zastihly na začátku mé dospělosti, takže v době, kdy už jsem celkem realisticky dokázala zhodnotit, zda to, co se právě těžce znovu rodí a oklepává ze čtyřicetileté agónie, bude lepší a smysluplnější, než to v čem jsem strávila své šťastné a "bezstarostné" dětství. Věřila jsem tomu, že na každý pád bude a stále věřím, i když jsou tu nějaká ALE...
Spousta lidí nepřivítala zrovna nadšeně změnu režimu, neskákala zrovna radostí do nebe, že přichází o ty jednoduché a předvídatelné "jistoty", na všem novém viděli více negativního než pozitivního, ale hlavně jim možná nevyhovovalo, že v "kapitalismu" musí každý nést zodpovědnost sám za sebe a nespoléhat se jenom na pohodlné polštáře státu. Přesně tito lidé, a je jich stále ještě dost a patrně v tomto duchu vychovávají i své děti, dnes se zadostiučiněním argumentují: "my jsme to říkali, kam to všechno povede, to byla samá svoboda a demokracie a podívejte se, kde jsme..." a "dřív bylo podstatně líp".
Jenže dřív nebylo podstatně líp, to jen naše nevědomost nám umožnovala vidět věci růžověji. A to že nás změna politického systému nedovedla ani po téměř třiceti letech k snadnému blahobytu, z toho nemůžeme obviňovat jen předešlé vlády a ty "zlotřilé" politiky, kmotry a různé prospěcháře, globalizaci ekonomiky a kdesi cosi. Za spoustu věcí si my občané a voliči můžeme sami. Více než třetina z nás pořád nechápe, že když budeme volit populisty, pečení holubi z nebe padat nezačnou.
Přeháním. Je mi jasné, že o ty bezpracné "pečené holuby" tady ani tak primárně nejde, jako spíš o to, že ta více než jedna třetina raději a na just volí populisty, kteří slibují, že dají zase všechno do pořádku, než ty, kteří je už dávno zklamali a okradli (nejen) o iluze. To chápu. Ale smutné je, že si pořád ta více než jedna třetina neuvědomuje, že populismus, není nic jiného než líbivými slovíčky obalená lež, že veškeré sliby a proklamace, že my to uděláme líp a zase se bude žít dobře a "spravedlivě", je jen velmi dobře namířený politický marketing, který umí efektivně prodávat to, co ta více než jedna třetina chce slyšet.
Tohle už tady někdy bylo, nezdá se vám? Nevracíme se náhodou k onomu rezignovanému "nějak bylo a nějak bude"? A za jakou cenu? Že to třeba dočasně vynese nějaké ty jistoty, výhody a "výdobytky", že možná pozvolna a nenápadně přijdeme o některé své svobody, že třeba, aniž bychom si toho nějak výrazně povšimli, znovu začne cenzura, kosmeticky a účelově se poupraví některé zákony, oplotíme si část hranic (proti těm hrozným migrantů přece, ne?), soukromý sektor bude pokradmu zatlačován do pozadí ve prospěch jedné velemocné státní firmy, že moc z rukou občanů se třeba tak trochu krůček za krůčkem přesune někam jinam... a tak dále. Co já vím?
Já nemám tušení, jaké to je, pomalu a jistě přicházet o svobodu. Já jsem to nezažila. Já jenom vím, že svoboda a demokracie pro mne nejsou prázdná slova, i když si za ně nic nekoupím a prázdný žaludek nenasytí. Já jen tuším, že sboboda a demokracie jsou podstatou bytí, ale aby se tato "pouhá" slova stala realitou, nesmím se nechat obalamutit lží, i když ta je možná k přežívání pohodlnější. Co já vím?
Mám dojem, že mne za tahle nehorázná slova spousta oponentů ukamenuje. Ale taky mám dojem, že naše paměť už nějak zarůstá trávou...
Tenhle článek mne napadl, když jsem se po více než týdnu mimo dosah médií a hlavní toky informací vrátila zpět do reality. Shodou okolností jsem se vyskytovala v místech, která nutí k zamyšlení - viz fotky:
Pavla Kolářová
Lupénková pilka v rukou rozvášněných žen aneb Jak to vidí umělá inteligence
Člověk se nestále učí, neb je to tvor rozumný a příroda ho obdařila inteligencí. Prý... No, dejme tomu, že ano. Jenomže je to také tvor líný a co může, to si usnadní. Vezměte si takový pazourek, zápalky, kolo, splachovací záchod...
Pavla Kolářová
Dobrej ročník...
Tak teda zase jsme o rok starší. Nepotrpím si na patetická slova, ani tu nechci bilancovat, jen trochu zalistuji ve svých vzpomínkách. Asi začnu s alkoholem. Totiž ne s jeho konzumací, ale dám k dobru pár poznatků, které jsem...
Pavla Kolářová
Když nechcete zapadnout...
Tak nám už více než dva dny chumelí... Pár centimetrů sněhu? Řeknete si, to je toho. Ti z města jsou ňáký zpovykaní. U nás jsme na něco takového dávno zvyklí... No i když v posledních letech je toho bílého nadělení čím dál tím...
Pavla Kolářová
Nemáme koule, zeptejte se příští týden...
V obchodech pomalu a jistě začíná každoroční předvánoční šílenství a mě se zmocňuje každoroční panika. Pokud nemusím, tak v následujících týdnech do žádných větších obchodních center nepáchnu. Zvažuji několik únikových variant,...
Pavla Kolářová
Konečně je hnusně...
Víte co? Od tý doby, co tu máme to globální oteplování či co, je počasí celý poblázněný a kdo se v tom má vyznat, jaké je vlastně roční období. V zimě je teplo. Na jaře mrzne. V létě je extrémní sucho nebo prší a prší. No a...
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Naši dinosauři umí čůrat ve stoje, páření se ale vyhýbáme, říká zakladatel parku
V „dinosauřích“ zábavních parcích sítě DinoPark najdou návštěvníci věrně zachycená prehistorická...
Děti si hrály na střeše haly u Stuttgartu, čtyři se ze sedmi metrů zřítily
Čtyři děti se v sobotu večer v Remshaldenu nedaleko Stuttgartu na jihozápadě Německa propadly...
V noci na pondělí lze pozorovat meteorický roj eta Akvaridy. Budou ideální podmínky
Lidé budou moci na obloze pozorovat meteorický roj eta Akvaridy, který svého maxima dosáhne v noci...
Australská policie zastřelila mladíka, který pobodal muže. Zřejmě se radikalizoval
Australská policie v zastřelila 16letého chlapce, který pobodal muže v Perthu, hlavním městě...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 333
- Celková karma 12,24
- Průměrná čtenost 873x