Nahá žena...

Podívala se na sebe do zrcadla. Vyděsila se. Co jí to tam přes noc vyrostlo na hrudníku? Takhle přece nemůže jít do školy. Co když si toho Nováček všimne? A co na to řeknou ostatní holky? A co Bohuna? Ta se asi ušklíbne a ucedí...

..."vítej v klubu, tak už ti taky narostly..." Proboha, a to jako už to takhle bude napořád? A ještě porostou... Hlavně aby nedopadla jako Bohuna. Ta si dělá srandu, že s nima bude za chvíli vytírat podlahu.

U večeře se nenápadně podívala na mamku. Zčervenala při představě, že si toho taky všimne. Nehrb se, napomenula ji jako vždycky. V sobotu půjdeme nakupovat, řekla mamka jen tak mimochodem. Jo a stavíme se i v dámském prádle. Vážně? Podivil se táta. Že by něco propásl? Jemu se nikdy nic neřekne. Podíval se na svou ženu a dcerku. Narážku o dámském prádle sice nepochopil, ale vytušil, že je něco jinak. Nemohla ani dojíst svou porci na talíři. Byla rudá až za ušima. Tak strašně se styděla...

-------------------------------

Mám si vzít tu černou krajkovou nebo tu béžovou s puntíkama? Přemítala v koupelně před zrcadlem. A není to jedno? Stejně to všechno asi půjde dolů. Kriticky se na sebe podívala. No nahoře by toho mohlo být víc. Taková Miluška, ta se má. Stačí, aby si vzala nějaký upnutější triko a kluci ze třídy se můžou zbláznit. Doufám, že Lukáš takový není. Koneckonců si vybral právě ji a ne Milušku.

Pokračuje v prohlídce vlastního těla: boky ujdou, břicho taky. Ještě že chodí na aerobik. Zadek, stehna - to by šlo..., doprčic, proč musí mít tlustý lýtka po mámě? Až půjde do tuhýho, řekne Lukášovi, aby zhasnul. Ne, lýtka mu prostě neukáže... Aha, to je blbý, on už jí vlastně viděl při volejbalu v kraťasech...

Možná, že by s tím ještě mohli počkat, co když se mu nebude líbit? Vyzkouší tu brokolicovou dietu a přidá dvě hodiny v posilovně, třeba to zabere. Jenže Lukáš bude mít řeči, že už to nevydrží. Koneckonců už je asi poslední holka ve třídě. Tedy kromě Věrky Horáčkový. Ta se všude chlubí, že až po svatbě. No hlavně aby si ji někdo vzal...

--------------------------------

Bolelo to teda pekelně. Více než poprvý. Ale když jí sestřičky přinesly ten droboučký uzlíček, zapomněla skoro na všechno. Jenom ve sprše by se raději neviděla. Vypadá úplně strašně: kruhy pod očima, místo břicha jakýsi povislý pytel a ty jizvy už jí budou navěky připomínat, že je máma dvou dětí. Dvoudílné plavky si už na sebe asi nikdy nevezme. Ale to není teď důležité. Hlavně aby byl malý Honzík v pořádku a Baruška na něj pořád tak nežárlila.

Prsa plná mlíka jsou napnutá až k prasknutí. Nemůže dělat žádné prudší pohyby a ke všemu musí nosit tu strašně nesexy bavlněnou podprsenku a to i v posteli pod noční košilí. Na to pěkný prádélko, co dostala od Fanouše předloni k Vánocům, může teď zapomenout. Kdo ví, jestli se do něj ještě někdy dostane. Po druhém porodu zase přibrala...

-------------------------------

Kolegyně v práci prý chodí k nějaký výživový poradkyni, už má patnáct kilo dole. Taky třikrát týdně cvičí ve fitku a denně si chystá ty svoje speciální krabičky s jídlem. No jo ale její děti už jsou odrostlý. Kde by ona na to asi tak vzala čas? Lítá mezi kanceláří, školkou, nákupy a domácností. Tuhle třídila ve skříni nějaké staré oblečení a žasla, jak se vůbec kdy mohla to té květované sukně vejít. Byla to její oblíbená. Přece ji nevyřadí, co když ji zase jednou, tak někdy asi za patnáct let, bude moct nosit?

Nemá kdy přemýšlet o tom, jestli je její postava pořád ještě aspoň trochu šmrncovní. Manžel si nestěžuje, tak co. Ale ta hubnoucí kolegyně jí stejně pije krev. Copak je to tak pracný být zase kočka jako za mlada? Jo a ty volňásky na to firemní saunování asi nechá propadnout. Ještě ji tam budou okukovat mladší kolegové z vedlejší kanceláře. Ani zamotanou v prostěradle, natož nahatou. Nikdy!

__________________

Ještě že jsou na mamografu samý ženský. Co by tam asi tak muž-lékař viděl? Když byla poprvý na prevenci, řekla jí ta sympatická doktorka, že se jí něco nezdá. Nechtěla to slyšet, měla sto chutí utéct z ordinace. Teď ji posílají na další vyšetření. Takže je to pravda, ona sama už měla nějakou dobu podezření...

Už je dva týdny po operaci doma. Nemá chuť si o tom s nikým povídat. Ani s dospělou dcerou. S mužem prohodí během dne sotva půl věty. Spí teď v obýváku, prý aby ji ráno nerušil, když jde do práce. Je teď pořád tak unavená. Když zrovna nepospává, snaží se číst aspoň časopisy. A nebo si prohlíží starý fotky. Schovala si do knížky tu z vodáckýho tábora před pětadvaceti lety. Má tam ty krásný puntíkovaný plavky z Tuzexu. Jeden kluk jí tenkrát řekl, že je nádherná buchta k nakousnutí.

Proč by se na sebe měla dívat do zrcadla? Zuby si umí vyčistit i poslepu. Jenomže si musí ošetřovat tu jizvu, aby se nezanítila. Tohle už nejsem já, to je nějaká cizí ženská, říká si posmutněle...

---------------------------------

Dneska přišli oba synové se snachami a s vnoučaty na sváteční oběd. Byla husa se zelím a knedlíkem, jako vždy na Hod Boží. Tu měl tatínek moc rád. Už dva roky je jeho místo u stolu prázdné. Povídalo se o všem možném, děcka se překřikovala, kdo dostal lepší dárky, starší syn se pochlubil novým autem...

Tak už to mám všechno promyšlený, prohlásila po kávě. Až to přijde, nechci být v nemocnici, chci odejít z domova, jako tatínek. To tak, ještě mě budou převlíkat do truhly nějaký cizí lidi, to bych se hanbou propadla být před nima nahatá!. Ať to radši zůstane hezky v rodině. Mám nachystaný ty tmavě modrý šaty s límečkem - ty, co jsem měla na zlatý svatbě. Jo a nezapomeňte na punčochy, aby nebyly vidět ty moje křečový žíly.

A babi, kam chceš odejít? zeptala se nejmladší vnučka...

-----------------------------------

Tahle úvaha mne tak nějak napadla na jednom rodinném setkání, kde byly přítomny ženy různých generací. Být nahý, znamená v každém věku něco úplně jiného. Nahé tělo je vlastně takovým zrcadlem našeho života.

Holky, ženy, dámy zralého věku, není třeba se hroutit při pohledu na sebe sama. Pořád jsme to my, i když stále jiné. To, co je důležité, je tam někde uvnitř, za zrcadlem. Doufám, že to chlapi vědí... :))