Zamilujem se do sebe v 15.43...
On sám byl nevkusný a trapný. Ale nepředbíhejme...
...Seděla zachumlaná do té růžové mikiny s koťátky ve vlaku Žilina-Praha a cítila se dost mizerně. Třásla se po celém těle a chtělo se jí brečet. Určitě za to nemohla ta klimatizace nastavená snad na nula stupňů. Mrazilo jí při představě, že s tím sobeckým pitomcem úplně zbytečně promrhala poslední čtyři roky svého života. Myslela si naivně, že když jí pozval na jeden prázdninový týden k sobě domů na Slovensko, aby se seznámila s jeho rodinou, že se jejich vztah konečně někam posune.
Tedy, tak úplně se nemýlila. Posunul se do..., jak řekl Štefo výstižně: "do ritě..."
A to si to vymalovala na začátku fakt pěkně. V krásných růžových a blankytných barvách. I když jejich chození, pokud se to tak ještě dalo nazvat, už dávno vypadalo spíš bledě, někdy až černě. Ten týden v Malé Fatře ji asi definitivně vyléčil z romantických představ, o tom, že člověk se nějakým zázrakem tam někde vysoko v malebných kopcích změní... A prej jestli nezemřeli, žijí tam šťastně až dodnes. Ha ha...
Kamarádky jí radily, ať netlačí na pilu, že tím stejně nic nezíská. Tak tedy netlačila. Tu dovolenou na Slovensku koneckonců vymyslel Štefan, ona jen doufala, že se to mezi nima nějak vyvrbí, ale rozhodně netlačila. Na to už ani neměla sílu. Vždycky, když si chtěla prosadit svou, obrátilo se to spolehlivě proti ní. Co by také chtěla, když má NPD? Podle těch videí na YouTubu, na která se v posledních týdnech dívala, to na něj přesně sedí - typický narcisista!
Ty výlety do hor byly celkem fajn: kopce, vodopády, nádherné výhledy a pak si v restauraci se zahrádkou dali halušky s brynzou. Zato návštěva u rodičů - to bylo peklo! "Ocko" ještě docela ušel, ale "mamička" byla fakt výživná. Zasypala ji dotěrnými dotazy typu: "Prečo robíš za také malé peniaze? Kde budete bývať? Kto bude platiť účty? Čože, ty neumíš variť?..." a podobné blbiny. Po obědě, když jí "ocko" ukazoval zahradu, měla "mamička" se synem vážný pohovor. Určitě věděla, že to také slyší, když řekla Štefovi jasně a nekompromisně, že není pro něj dost dobrá a že tuhle... (následoval nějaký maďarský výraz) do rodiny nechce.
Otřásla se zimou a taky znechucením, přetáhla si kapucu mikiny přes hlavu a ruce schovala do kapes. Nejraději by se v nich schovala celá a všechno kolem jí v tuhle chvíli mohlo být ukradené. Asi proto přeslechla ten hluboký mužský hlas, který jí oslovil: "Slečno..., je vám něco?"
Trhla sebou a začala roztržitě hledat jízdenku, přestože ten sympatický baryton nepatřil průvodčímu. Usmíval se na ní od ucha k uchu vousatý mladík s vozíkem s občerstvením.
"Tady máte polomáčené sušenky, určitě vám spraví náladu. A můžu vám také přinést deku, mám ji tam vpředu u strojvůdce... To nechte být, vždyť je to jen deset korun, to je na mně...", mávnul velkoryse rukou, když viděl, že hledá cosi v kabelce. "Víte co? Půjdu zpátky v 15.40, no možná o chvilku později, a budu mít uvařený kafe. Tak to se mezitím trochu uklidníte a třeba se i usmějete. Mimochodem, máte roztomilou mikinu, ta koťátka se k vám hodí..."
Než stačila cokoliv říct, odhrkal s tím svým vozíkem plným dobrot na cesty o několik sedadel dál. Hm, polomáčený za deset korun... Ty má skoro nejradši. Občas je kupovala babička, od které má tuhle mikinu. Jasně, hodí se spíš pro dvanáctiletou holku, ale babička, ta čistá duše, ji asi takhle viděla. Co to říkal o těch koťátkách? Jako by zaslechla babičku: "Náhodou, ta koťátka ti sluší, i když už nejsi malá holka", smála se babička, když viděla rozpaky své dvacetileté vnučky nad tím novým dárkem.
Než odešla do nebe (kam jinam se mohla dostat?), dala jí do života spoustu dobrých rad. Třeba aby se dívala lidem zpříma do očí a sledovala, jestli jí ten pohled vrátí. Štefan by se jí určitě nelíbil, ten často pohledem uhýbal. A co tenhle vousatý kluk, který jí vnutil ty sušenky? Vždyť se na něj skoro nepodívala... Ale jak to, že si zapamatovala, že měl pronikavé hnědé oči a husté obočí? Škoda, že si ho neprohlédla lépe.
S chutí se zakousla do sušenek, dívala z okna na ubíhající krajinu a říkala si, že je vlastně dobře, že to takhle dopadlo. Věděla, že se spolu se Štefanem ještě párkrát uvidí, musí si odstěhovat věci, vrátit klíče a tak, ale to zvládne. Snad. I když je to definitivní konec, je to vlastně svým způsobem happy end. Nechala za sebou něco, co evidentně nefungovalo a teprve teď může začít dělat věci jinak... Snad to bude lepší. Škoda, že tu nejsi, babi, povzdechla si. A vůbec, proč tu sedí jak zakuklený sněhulák s kapucou na hlavě? Ta klimatizace se, zdá se, už umoudřila.
"Tak jsem tady zpátky s tím kafem, promiňte mám trochu zpoždění, je 15.43. Doufám, že to nevadí...", přerušil její rozjímání sympatický baryton. Usmál se na ní těma pronikavýma očima. Opravdu byly hnědé. Díval se na ni zpříma, když jí podával kelímek s kafem za deset korun. Všimla si, že má nad zápěstím vytetovanou malou kočku...
"To vůbec nevadí, díky moc, už jsem v pohodě", řekla a taky se usmála. Zamilovat se můžem klidně i v 15.43. To sice neřekla a o to víc byla v šoku, když slyšela jeho odpověď.
"Tak to je dobře, nikdy není pozdě znovu se zamilovat...", zazubil se na ni spiklenecky.
"Jasně...", souhlasně přikývla. Díky moc, babi. Měla jsi pravdu. Pomyslela si v duchu.
Inspirováno volně jedním útržkem rozhovoru ve vlaku Žilina- Praha. :))
Pavla Kolářová
Lupénková pilka v rukou rozvášněných žen aneb Jak to vidí umělá inteligence
Člověk se nestále učí, neb je to tvor rozumný a příroda ho obdařila inteligencí. Prý... No, dejme tomu, že ano. Jenomže je to také tvor líný a co může, to si usnadní. Vezměte si takový pazourek, zápalky, kolo, splachovací záchod...
Pavla Kolářová
Dobrej ročník...
Tak teda zase jsme o rok starší. Nepotrpím si na patetická slova, ani tu nechci bilancovat, jen trochu zalistuji ve svých vzpomínkách. Asi začnu s alkoholem. Totiž ne s jeho konzumací, ale dám k dobru pár poznatků, které jsem...
Pavla Kolářová
Když nechcete zapadnout...
Tak nám už více než dva dny chumelí... Pár centimetrů sněhu? Řeknete si, to je toho. Ti z města jsou ňáký zpovykaní. U nás jsme na něco takového dávno zvyklí... No i když v posledních letech je toho bílého nadělení čím dál tím...
Pavla Kolářová
Nemáme koule, zeptejte se příští týden...
V obchodech pomalu a jistě začíná každoroční předvánoční šílenství a mě se zmocňuje každoroční panika. Pokud nemusím, tak v následujících týdnech do žádných větších obchodních center nepáchnu. Zvažuji několik únikových variant,...
Pavla Kolářová
Konečně je hnusně...
Víte co? Od tý doby, co tu máme to globální oteplování či co, je počasí celý poblázněný a kdo se v tom má vyznat, jaké je vlastně roční období. V zimě je teplo. Na jaře mrzne. V létě je extrémní sucho nebo prší a prší. No a...
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Podmínky míru musí určit Ukrajina, říká ministryně obrany Černochová
Premium Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) o sbírce na munici pro Ukrajinu, komunikaci náčelníka...
Vědmy jdou do akce. Mladé dronařky tvrdě cvičí a chystají se na Rusy
Premium Ukrajina (od zpravodajů iDNES.cz) Válka na Ukrajině je v nemalé míře válkou dronů a technologií. Ukrajina, ale i Rusko je vyvíjejí,...
Americkou Oklahomu a okolní státy zasáhla série tornád. Úřady hlásí čtyři mrtvé
Nejméně čtyři mrtvé si vyžádala série tornád, která od sobotního večera zasáhla Oklahomu. Podle...
Nikdy nekončící hrozba. Finsko si zvyká na nový vztah s Ruskem
Ozbrojení finští pohraničníci na běžkách střeží východní část země, nejnovější a nejdelší hranici...
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...
- Počet článků 333
- Celková karma 12,24
- Průměrná čtenost 873x