Se žáky a studenty kantor prožil kus života.....

Hezký napsáno

Však víš...

Karma, paní profesorko Pavlo. Moc se mi povídání o Vašich maturitních radostech a strastech líbilo, snad se bude líbit i té Vaší střídavě milované a možná nemilované maturitní třídě. (Známe to). Teď mají čerství maturanti asi jiné starosti, ale ono jim to časem dojde. Tak jako kdysi nám. Přeji Vám šťastné vydechnutí a zdárnou rekonvalescenci nervové soustavy v nádherné jarní přírodě. Tož hurá za sluníčkem.

Děkuji.

Ahoj Pavlo, pobavila jsi. Také jsem na základce mnohokrát zažil loučení se svými i jinými třídami. Vždy jsem byl dojatý. Pokud jsem se oficiálně loučil se svojí třídou za přítomnosti jejich rodičů, vždy jsem je rozbrečel a sebe naneštěstí taky Karma

Vyjádřila bych se také Zdenčinými slovy, kdybych to uměla ... Maturitu nemám, jen učňovské zkoušky, ale pamatuji, že se nám pokoušely napovídat, hoši z technologie, kteří měli dozor .

Díky za ten náhled učitele...

Pavli, to jsi napsala báječně. Naprosto chápu ten pocit loučení po čtyřech letech, kdy jsi byla součástí formování dětí do dospělých lidí. Za tohle učitele obdivuji a dodávám, že i jako knihovnice prožívám citlivě loučení s dětskými čtenáři, kteří přecházejí do dospělé půjčovny a mnozí odcházejí úplně, protože jdou studovat jinam.