Davam tady muj prispevek jeste jednou, protoze mi byl smazan (asi za to slovo p...l ktere jsem napsal v celem zneni). Mimochodem na idnes chodim od jeho zalozeni a tohle je muj prvni smazany prispevek .

Pamatuju si, jak jsem jednou byl na hokeji v Helsinske Hartwall Arene, hralo Finsko vs. CR. V jednom okamziku rozhodci prerusil hru, naznacil vylouceni ceskeho hrace a nademnou nekdo jadrnou cestinou na celou halu rozhorcene zaburacel - "no to si snad delas p...l". Bylo to takove od srdce . Jinak co potkavam cechy v zahranici (vetsinou ve veku 20-40 let) tak nikdo sproste nemluvi. To, ze mluvi sproste nactileti je prirozena revolta a ono se to ztrati.

Mimochodem vymazat muj puvodni prispevek jako nevhodny jenom za to, ze jsem v nem, navic jako citaci!, napsal nezkomolene slovo, ktere je v nadpisu clanku je slusne pokrytectvi. Priznam se, ze v posledni dobe me na diskuzich idnes zustava rozum stat. Jeste bych dodal, ze jestli nekdo muj prispevek nahlasil jako nevhodny, tak bych doporucil pisnicku Jiriho Schmitzera Reknete .... a nebo radeji ne .

Když si vzpomenu, jak se moje dcera před léty naučila R , tak mám dojem, že občasné používání jadrných slov má své výhody. Co se týče vulgarismů mezi mládeži, tak to považuji za jakousi revoltu... Maně si vzpomínám, že v době, kdy jsem byl v pubertě, patřilo k jakémusi puberťáckému koloritu řící "vole" alespoň za každým třetím slovem... a ve chvíli, kdy nám to někdo zakázal, jsme používání "volů" zintenzivnili...

Jinak. děkuji za krásný článek a samozřejmě máte ode mne karmu.

Ja prozil (uz decela davno) pubertu na Ostravsku a tam se moc "vole" nerikalo, to mi vzdycky pripadlo jako domena Prahy. Meli jsme na to jednu rikanku, ale uz se to tady bojim napsat . Kupodivu si moc nevzpominam, ze bysme treba na gymplu mluvili nejak sproste.

Já bych z toho nedělal takovou katastrofu, na základní a střední škole (no, dobře na vysoké taky) jsme mezi sebou s kamarády taky mluvili jako kanálníci a i přesto si myslím, že jsme jinak slušní lidé, kteří neměli problém najít ve společnosti uplatnění, pustíme starou paní v tramvaji sednout, nebereme drogy a nekrademe.

Taky mi není příjemné, když na sebe na veřejnosti dva lidé mluví sprostě (nejlépe tak aby to všichni slyšeli), ale upřímně: S věkem (většinou) přijde rozum a uvědomění, že se to zkrátka nehodí a člověk postupně velmi rychle vycítí kdy a před kým je vhodné nebo nevhodné tím nebo oným způsobem mluvit. Respektive schválně, kolik 30letých slečen jste za poslední měsíc takhle slyšeli ve společnosti mluvit?

Mně je zase dost nepříjemné to klišovité lámání hole nad mladou generací (a teď nemluvím o článku, ale v komentářích už podobné náznaky zaznívají). A stereotyp, že akademicky vzdělaní mluví všichni jako slovník spisovné češtiny je taky dost úsměvný (to bych jich nesměl tolik znát).

Za mých mladých let se lišila mluva lidí bez rozhledu od mluvy kultivovaných lidí, teď se to nějak víc mísí. Asi těch kultivovaných ubývá

Detičky sú ako špongie, nasávajú hlavne tie slovíčka, ktoré by nemali, ja som bola na koberčeku v školke u riaditeľky, pretože synátor mal zlý deň, do všetkého kopal a rozkrikoval sa, že sa na všetko može vys..ť. Keď sa ho pani učitelka opýtala, odkiaľ to má, pochválil sa, že od maminky. Až po rozhovore s riaditeľkou som si uvedomila, že som asi mesiac predtým mala deň blbec, všetko mi padalo, tak som nakoniec vzdala, kopla do poslednej spadnutej veci a predniesla to, čo zopakoval syn :-). Malý proste len opakoval, čo počul doma...

bože, bože.... bádala jsem nad tou pidelí, a proto jsem šla číst článek :))) Hezký :) opravdu.

Fajn článek. Protože jsem ve věku, kdy mé dcery jsou dospělé a umí se, mno, jsou akademicky vzdělané, vlastně slušně vyjadřovat, a vnouček tříletý bere rozum od maminky, těžko se k tématu vyjadřuji. Nicméně to, co slyším od mladistvých např. na zastávce městské hromadné dopravy, naprosto odpovídá tomu, co nastínila autorka. U nás doma to bylo tak: když holky přišly s nějakým tfuj výrazem ze školky, řekla jsem jim, že takové slovo se u nás nepoužívá, že ho nebudou říkat ani ony. Doma se obdobných výrazů nenadály, takže to obvykle odešlo do ztracena.

Nemohu nevzpomenout však situace, kdy, žili jsme na Slovensku, doběhla malá Bětka do kuchyně: "Maminko, pravda že slovo kokos není škaredé?!! "Ne, holčičko, kokos není škaredé!" Nevím, co jí poradila však starší Janka a na jaké slovo kdy narazila.

Nechci Vám brát iluze paní Mrázková, ale to, že Vaše dcery doma sprostě nemluví opravdu nic neznamená. Mám pro Vás novinku: Většina dětí, které jinak mluví sprostě, doma v drtivé většině případů sprostě nemluví, protože nejsou hloupé...

Mně to přijde velmi nechutné.

Sám tak nemluvím, jen to rychlošípácké himbajs používám. S lidmi, kteří mluví vulgárně, rychle končím komunikaci a odcházím. Je mně to velice nepříjemné.

A zřejmě proto ani naše děti takto nemluví a nikdy nemluvily.