Pavlo, skvělé! Přesně tak. Já jako nejstarší dítko jsem těch dopisů moc nedostala (v době prvního tábora se mi narodil bratr, kolem druhého dával mamince zabrat...). Maminka tím trpěla možná více než já, takže když jel na tábor on (a narodila se nám sestřička), maminka si přesně takto předepsala dopisy pro něj (které jsem většinou posílala já cestou na koupaliště) a dala mu baterii koresponďáků s předepsanou adresou našich. Nedávno jsme je všichni společně našli a řvali jsme smíchy nad jeho prvňáčkovským škrabopisem, hrubicemi a, samozřejmě, táborově vytříbeným slohem.

Díky. Přeji hezký den.

Pavlo, přesně tak si to pamatuju a lístek mám schovaný dodnes. Dnes je to jiný, mobily atd...

Díky i když trochu se zpožděním.